"Ne, to je totiž přesně co děláme. Obětujeme se pro druhé-"
Na chvíli jsem ji skočil řeči. "Ne, tohle nikdo nedělá. Obzvláště ty bys to dělat neměla. Jak jsem tě ty týdny sledoval, všiml jsem taky tvých problémů."
"Nevím o čem to zase mluvíš." Odvrátila ode mě pohled a dívala se z okna ven.
"Ale víš. Ty tvé problémy v rodině a ten kluk, na kterého jsem předtím poukázal, si znala, že?" Řekl jsem a ona se mi opět podívala do očí. "Ublížili ti, viď?" Zeptal jsem se jí a ona po nějaké době jen přikývla hlavou.
Její vlasy ji padaly do obličeje a já si všiml jejího vzlykání. Ona pláče.
"Věděl jsem, že toho kluka znáš. Proto jsem na něho poukázal." Mluvil jsem a přitom jsem ji zastrčil dlouhé vlasy za ucho. "Chtěl jsem, aby sis toho kluka vybrala. Abych mu dal co proto. Vím, jak moc ti ublížil. Vzal jsem si tě k sobě, protože vím jak moc trpíš." Zvedla svůj pohled ze země a podívala se na mě. Nebyl jsem si jistý zda jsem ji přesvědčil k tomu, aby se dala na moji stranu.
ČTEŠ
Thoughts of a Killer [h.s.•fanfiction]✔
FanfictionTaky vás zajímá, co se honí hlavou sériového vraha? shortstory 2017 || little.desperado