Já a Holly jsme bez sbalených věcí si nastoupili do auta a jeli pryč. Lehké by bylo na chvíli zmizet z města, ale já spáchal tolik vražd, že už to pro mě není možné. Jenže co teprve ten mrtvý kluk, kterého Holly zabila. Bude ta vražda na mě? Holly budou brát za oběť. Nebo přiznala by se k tomu Holly? Je to natolik dobrá osoba, že by se k tomu sama přiznala? Navíc, nemá stejně co ztratit.
"Kam to jedeme?" zeptala se Holly. Nad touhle otázkou se mě přinutilo hluboce zamyslet.
"Ještě nevím. Už nikde nejsme v bezpečí. Všichni po nás pátrají Holly."
"Mě také zavřou?"
"To opravdu nevím." odpověděl jsem a pak nastalo krátké ticho. "Toho kluka si zabila v mém domě, takže fakt pěkná práce Holly! Moc si mi to tedy neusnadnila!" začal jsem na ní zničehonic křičet rozzuřeným tonem.
"Proč se zlobíš?! To ty sám si mě k tomuhle donutil. Abych dosáhla své vraždy."Hádala se nazpět Holly.
"Ne, promiň. Není to ničí vina. Omlouvám se." omluvil jsem se jí, protože jsem se s ní nechtěl hádat. Ne zrovna teď v téhle situaci. Pravou ruku, kterou jsem držel páku, jsem ji chytil za ruku. "Najdeme nějaké místo, kde budeme být moc v bezpečí, slibuji." řekl jsem a políbil ji letmo levou ruku.
ČTEŠ
Thoughts of a Killer [h.s.•fanfiction]✔
FanficTaky vás zajímá, co se honí hlavou sériového vraha? shortstory 2017 || little.desperado