Chvíli jsme se oba na sebe dívali do očí. Je to ten moment? Moment, kdy má dojít k polibku? Ne, nehraje si se mnou? Ale dotkl jsem se jejího citlivého místa, rozplakala se přede mnou když jsem se zmínil o rodině a tom klukovi.
"Ale tohle se přeci nedělá." Prolomila ticho v našich očích Holly.
"Co?" Tentokrát jsem si nebyl jistý o čem přesně to mluví.
"Vraždy? Tyhle hry. To přeci neni-"
"Normální?" Dokončil jsem za ní větu a ona přikývla. "Nikomu z nás nebylo souzeno být normálním, Holly." Holly se opět na mě podívala a vypadala dost zamyšleně.
"Nemůžu. Nemůžu žít s vědomím, že jsem někomu ubližovala. "
"A s vědomím, že oni ubližují tobě, žít dokážeš? Nenech se nimi řídit. Řiď je ty."
ČTEŠ
Thoughts of a Killer [h.s.•fanfiction]✔
FanficTaky vás zajímá, co se honí hlavou sériového vraha? shortstory 2017 || little.desperado