Holly nožem moc hluboce nezasáhla, takže byl kluk ještě stále naživu.
"Holly. Prosím tě, moc mě to mrzí." Opakoval ta samá slova kluk ale Holly ho nehodlala dál poslouchat."Chceš si teď hrát ty?" Otočila se směrem ke mě Holly se slzami v očích a natáhla ruku, ve kterém držela nůž.
"Ne. Je jenom tvůj." Odpověděl jsem a Holly mi na oplátku věnovala svůj úsměv. "Musím na chvíli zajet do města. Zvládneš to tady?"
"Jistě." Odpověděla mi Holly. Oba jsme šli k sobě blíž a blíž až se naše těla málem dotýkaly. Stalo se to tak rychle a políbil. Konečně jsem ji políbil.
"Tak já půjdu." Odtáhl jsem se od Holly a usmál se na ní. Nebyl to ten můj zvrácený úsměv. Byl to šťastný úsměv. Byl jsem šťastný.
ČTEŠ
Thoughts of a Killer [h.s.•fanfiction]✔
FanfictionTaky vás zajímá, co se honí hlavou sériového vraha? shortstory 2017 || little.desperado