O měsíc později
Pohled Lisbonové:
Uplynul další měsíc. Únosci se piřád neozvali a nejspíš už se ani neozvou. My nemáme důkazy a vlastně vůbec nic jen pár podezřelých vlastně ani pořádný motiv nemáme. No bez Patricka to nějak nejde. Zato náš dům roste do krásy a není jediný kdo tady roste. Dneska jdeme s Patrickem na ultrazvuk ale dohodli jsme se, že pohlaví dítěte vědět nechceme. Chceme aby to bylo překvapení.
V autě
,,Tess nebuď tak nerózní já jsem tady s tebou a ať už se stane cokoli budu tady pro tebe." Uklidňoval mě Patrick.
Já vím já ti věřím, vždycky jsem ti věřila......a věřila bych ti I bez pádu důvěry." Oba jsme se usmáli, protože jsme si vzpomněli na případ dvou zavražděných zaměstnanců společnosti Carnelian s.r.o. kdy mi Patrick řekl, že chce abych mu věřila, nehledě na to co se stane bude tady pro mně, že potřebuje abych to věděla. ,,Ale stejně se bojím" dodala jsem. ,,Všechno bude v pořádku
uvidíš" tyhle jeho slova mě trochu uklidnila i když jsem z jeho obličeje poznala známky obav.
Na ultrazvuku:
Ležela jsem na lehátku a Patrick mě držel za ruku. ,,Takže" začala doktorka. ,,Vy opravdu nechcete vědě pohlaví dětí?" Dokončila větu. ,,Ne my se radši nech-" zarazila jsem se, když jsem si uvědomila co doktorka právě řekla. S Patrickem jsme se na sebe zmateně podívali. Pak jsme se otočili na sestřičku ,,d-dětí?" Řekli jsme sehraně jak ten nejlepší orchestr. Doktorka se na nás usmála ,,ano čekáte dvojčata". Ani jeden jsme nevěděli co na to říct.
Pohled Patricka:
Nevěděl jsem co mám na tu zprávu říct bylo to pro hodně velké přkvapení ale brzy jsem se zpamatoval. Větší štěstí nás ani potkat nemohlo budu mít s Tetesou dvojčata. Rozzářil jsem se a radostí jsem obejmul pořád ještě zmatenou Teresu. ,,Já si potřebuju něco zařídit tak si o tom promluvte a rozmyslete si jsetli chcete vědět ta pohlaví za pět minut jsem zpět" řekla doktorka z úsměvem. Ukápla mi slza radosti. Koněčne po třinácti letech jsem dostal novou šanci mít zase rodinu. Tentokrát už to nezkazím. Nikomu nedovolím aby mi vzal mojí rodinu. Za chvíli se i Teresa vzpamatovala a rozzářila se štěstím. ,,My budem mít dvojčata" řekla. Políbil jsem jí a pak I bříško. ,,Ahoj zlatíčka za chvíli budete venku a my se I vás postaráme jak jen budeme moci, moc vás milujem a už se na vás těšíme" řekl jsem jim. ,,Patricku?" ,,Ano?" Odpověděl jsem Terese. ,,Já jsem si to rozmyslela, chci vědět pohlaví." ,,Dobře já souhlasím". Když doktorka přišla oznámili jsme jí naše rozhodnutí. ,,Jste připraveni?"zeptala se a my hen nedočkavě přikývli. ,,První miminko je..................................................................................................................................................holčička"schválně to natahovala, když viděla zvědaví. ,,A...to...druhé....miminko....je.........taky holčička" řekla s úsměvem. Tentokrát prozměnu dělala mezery mezi slovy.
V autě:
,,Vidíš, že to dopadlo dobře, vlastně víc než dobře" řekl jsem s úsměvem.
,,Jo dopadlo to skvěle ale co se jmény?Mohli bychom to trochu upravit jedna bude Chloe a druhá Rose." ,,Jo to je dobrý nápad, Chleo Kate Jane?" Navrhl jsem. ,,Ne to ne co Chloe May Jane?" Navrhla Teresa. ,,Ne nebude se jmenovat po měsíci, asi jsme se radovali moc brzy z toho jak jsme se dohodli na jméně" oba jsme se začali smát. ,,Když Cho dal volno tak bychom mohli jit někam na oběd a na odpoledne bychom mohli jít třeba.....se projít do parku nebo do města nebo jít vybrat nábytek já už mám náš dům skoro hotový co myslíš?" Zeptal jsem se. ,,Vybírání nábytku beru a potom se můžeme koukat na filmy a ležet v posteli a nic nedělat" navrhla Teresa. ,,Jo to zní super.
Pohled Lisbonové:
Po obědě a nákupu jsme konečně dorazili domů. Patrick vybral krásnou, velkou, pohodlnou pohovku, on tady byl ten přes ty pohovky. Já jsem vybrala obrovskou postel sladěnou s pohovkou. Byla to zábava ale stejně už jsem se těšila domů.
,,Já udělám popcorn, ty vyber film" řekl Patrick. ,,Nedávno jsem se zrovna s Grace bavila o filmech a ona říkala, že dobrý film na oddych je "Dávám tomu rok" nebo "Ďábel nosí Pradu" sice já mám radši kriminálky nebo akční nebo něco takovýho ale tak jsem si řekla proč to nezkusit" řekla jsem.
,,Jo tak si pustíme oba, času máme dost."
Celé odpoledne jsme se koukali tyhle dva filmy, jedli popcorn a zmrzlinu. Patrick seděl na posteli a já jsem na něm ležela a většinu filmů jsem prospala a Patrick občas taky usnul, takže jsme si je pustili víc než jednou ale bylo to skvělé odpoledne.
