Pohled Lisbonové:
Jen tak jsem tam stále a koukala jsem se na náš krásný velký dům. Byl konečně hotový. Připadala jsem jak ve světě splněných přání. Měla jsem všechno o čem jsem roky snila. Krásný dům v přírodě, vysněnou práci, která mě hrozně baví, v břiše dvojčátka a...a vedle mě Patricka.
Když mi před několika měsíci Patrick ukázal malý, zchátralý domek porostlý mechem a trávou obklopený rybníkem, neměla jsem moc dobrý pocit. Nejdřív zabili Michelle a na jejím pohřbu mi Patrick řekl, že odchází. Po týdnu se vrátil a ukázal mi tenhle dům a řekl mi, že ho přestaví abychom měli kde bydlet. Nevěděla jsem co na to říct. V hlavě jsem jen měla: Co když zase odejde? Co když odejde a už se nevrátí? Co to znamená, že pro nás chce postavit dům?
A teď tady stojí. Krásný, velký, moderní dům a hlavně postavený s láskou.
Dům s krásnou velkou kuchyní, vybavenou nejrůznějšími kuchyňskými spotřebiči. Kousek od kuchyně stojí jídelní stůl s fialovými židlemi. Na druhém konci velká, hebká, pohodlná pohovka s malým konferenčním stolkem a bílým, příjemným, chlupatým kobercem, který krásně ozdobuje podlahu z tmavého dřeva. Naproti pohovce je velká nástěná televize. Z obývaku vedou prosklené, vyšupovací dveře na terasu. Všechen nábytek je sladěný do bílé a fialové barvy a tím krásně rozzáří fialové stěny. Celý dům ke ozdobuje pár obrázků Teresy a Patricka a brzy budou doplněny o fotky jejich dětí. Nahoře už pak jen ložnice, dětský pokoj, dva pokoje pro hosty, jedna velká a dvě malinké koupelny.
,,Patricku je to fakt nadherný dům" řekla jsem a štěstím mi ukápla slza. Patrick přišel ke mně blíž a svým palcem mi setřel slzu z mé tváře. ,,Miluju tě" řekla jsem Patrickovi, který mně objal I když to moc s tím mým obřím břichem moc nešlo. ,,Taky tě miluju" zašeptal mi do ucha a pak mi dal pusu na hlavu. A já jsem se rozbrečela ještě víc do jeho košile. Už dlouho jsem takhle štěstím nebrečela.
Pohled Patricka:
,,Co kdybych vyzkoušel novou kuchyň a uvařil něco dobrého k večeři a ty se třeba můžeš naložit do vany nebo si zdřímnout musíš být určitě unavená."Navrhl jsem po chvíli.
,,Dobrý nápad, odpočinek bych potřebovala"
,,Tak jo kdybys cokoli potřebovala zavolej a jsem ti hned k dispozici"
,,Děkuju" řekla Teresa. Já jsem ji odpověděl polibkem a vrhl jsem se na vaření večeře.
,,Tess, už je večeře" zavolal jsem. ,,Mmmm voní to krásně" řekla, když přišla do kuchyně. Oba jsme si sedli ke stolu, popřáli jsme si dobrou chuť. Celou večeři ani jeden z nás nepromluvil. Po večeři jsem šel umýt nádobí a Teresa si sedla na pohovku a koukala z okna jak rozlehlý rybník pohlcuje tma.
Když jsem domyl nádobí sedl jsem si k Terese. Ona si položila hlavu na moje rameno a já jsem jí hladil po jejích vlnitých vlasech.
,,Už jsi přemýšlel nad tím, jak to bude až se holky narodí?" Zeptala se mě vážně. ,,Tess o tom ani nemusím přemýšlet, budu ten nešťastnější člověk na světě" odpověděl jsem. ,,Můžeš alespoň na chvíli mluvit vážně?!" Řekla naštvaným tónem a zvedla se z mého ramene aby se mi mohla kouknout do očí a abych viděl její naštvaný výraz. ,,Já mluvím vážně Tereso" řekl jsem jí v klidu. ,, Ty moc dobře víš jak jsem to myslela jenom se tý otázce vyhýbáš!" Řekla stejným naštvaným hlasem. ,,Už jsem ti jednou řekl, že se do práce nevrátím. Teda zatím ne. Až holky budou větší tak možná ale zatím to nepřipadá v úvahu."
,,Můžeme je dát do jeslí nebo tak."navrhla Teresa. ,, Ty to asi ještě pořád nechápeš. Já jsem už jednou jako otec selhal, nedovolím aby se to stalo ještě jednou!" Řekl jsem naštvanějším hlasem. ,, Přestaň vytahovat svojí minulost. Já nechci aby si holky bral jako opravu, toho co se kvůli tobě stalo Charlottě a Angele! Nemusíš dokazovat, že seš skělý táta na to si měl myslet dřív než si šel do tý pitomý televize. A jestli chceš mít se mnou děti jen kvůli tomu aby si napravil věci z minulosti tak to se rovnou můžeš zbalit a odejít! V odcházení si dobrej!"
,,Já jen nechci dávat přednost práci před dětma. Já chci být dobrý táta. A abys věděla já nechci napravovat žadný věci z minulosti, já chci mít s tebou děti, protože tě miluju! A máš pravdu jsem víc myslet na rodinu než jsem šel do tý blbý televize!" Řekl jsem a přitom jsem cítil velkou bolest. Teresa viděla na mých očích bolest ale stejně pokračovala: ,, Takže teď mi chceš říct, že já budu špatná matka, protože chci jít do práce?! To sedí od člověka, který zavinil smrt svý manželky a dcery kvůli aroganci!"
To už na mě bylo moc otočil jsem se k Terese zády a odešel jsem ven a práskl jsem za sebou dveřmi. Slzy mi stékaly po tváři jak Niagarské vodopády tentokrát už to nebyly slzy štěstí. Šel jsem dál a dál abych byl co nejdál od domu a....a od Teresy.
Pohled Lisbonové:
Seděla jsem na gauči a brečela jsem. Litovala jsem každého slova co jsem mu řekla. On mi řekl, že chce mít se mnou děti, protože mě miluje a já jsem do něj za to navážela ještě víc. Chudák Patrick. Co jsem to jenom udělala. Jen doufám, že se mu nic nestane. Brečela jsem jěště víc a víc.
O dvě hodiny později:
Slyšela jsem jak se otevřely dveře. Vstala jsem z pohovky a šla jsem naproti Patrickovi. Brečel a v očích měl bolest. Přišla jsem k němu a pevně ho objala a on objal mě. Chvíli jsme tam stáli a brečeli.
,,Patricku promiň, hrozně mě mrzí co jsem řekla. Já jsem to tak nemyslela. " řekla jsem a odtáhla jsem se s objetí abych se mu mohla podívat do očí. ,,Miluju tě Patricku" dodala jsem. Patrick mě políbil a řekl : ,, Miluju tě od té doby co jsem vstoupil do CBI a nikdy tě nepřastany milovat a nechci aby nás rozhádala práce ani moje minulost. Já vím, že ty budeš ta nejlepší máma na světě tak joky jsi nejlepší člověk na světě, kterýho jsem kdy potkal. A už nikdy nechci aby nás cokoli rozdělilo. Protože jsem nikdy nikoho víc nemiloval než tebe Tereso Lisbon - Janová. A chci abys to věděla. A budu ti to pořád opakovat abys to už nikdy nezapomněla. MILUJU TĚ TESS!!!"
Terese začaly po tváři stékat slzy, už zase slzy radosti.
