Pohled Patricka:
Ráno jsem se probudil. Teresa ještě spala, tak jsem šel do koupelny abych se trochu probral z toho včerejška. Dal jsem si dlouho sprchu. Šel jsem se kouknout do ložnice a Teresa ještě spokojeně spala, ona si taky zasloužila odpočinek teď toho na nás oba bylo až dost. Připravil jsem pro Teresu míchaná vajíčka s opečeným toustem a pomerančový džus. K tomu jsem přidal lísteček:
,,Šel jsem se na chvíli projít, tady jsem ti připravil něco k snídani. Miluju tě.
S láskou Patrick <3
Odešel jsem abych si provětral hlavu a všechno si v hlavě uspořádal ještě po týden včerejší hádce. Sice jsme si to ujasnili ale stejně jsem si to v hlavě musel trochu uklidit. Procházel jsem se kolem rybníku a lesem. Venku bylo chladno a foukal jemný vítr, který mi rozcuchával vlasy. Venku bylo ticho jen listy šuměly. Všichni ptáci ještě spali. Bylo tam fakt krásně.
O 3 hodiny později:
Vrátil jsem se a Teresa už byla po snídani, seděla na pohovce a koukala se z okna.
,,Ahoj, tak už jsi vzhůru ?" Zeptal jsem se jí. ,,Jsi na mě naštvaný za to......za to co jsem včera řekla? Já jsem myslela, že jsme si to včera vyjasnili a ty víš, že mě to moc mr-"
Ne. Jasně že ne. Proč bych měl ?" Přerušil jsem jí. ,,Odešel jsi ven a naposled, když jsi to udělal byl jsi naštvaný. " odpověděla. ,, Tess, jasně že na tebe nejsem naštvaný, moc tě miluju. Oba jsme řekli věci, který jsme neměli říkat ale to už je za námi dobře?" Řekl jsem s úsměvem. Ona mě místo odpovědi políbila.
,, Mám nápad co rikas na to, že bychom si udělali piknik u nás na zahradě? Já připravím něco k jídlu a ty zatím můžeš najít nějakou deku." Navrhl jsem. ,, To zní skvěle musíme si užívat poslední dny kdy máme volno s holkama už to moc nepůjde." Řekla Teresa.
Pohled Lisbonové:
Patrick seděl na dace a já jsem na něm ležela, protože me všechno bolelo. Jedli jsme výborné sandwiche plněné kuřecím masem, ledovým salátem a čerstvými cherry rajčátky a potřené majonézou. A protože bylo horko Patrick nám připravil citronádu s ledem na ochlazení. Bylo krásně, sluníčko svítilo a obloha byla bez mraků.
"Doufám, že naše dcery bodou mít tyhle krásné, blonďaté, kudrnaté vlasy." Řekla jsem a prohrábla jsem mu vlasy, do kterých jsem se zamilovala v tu chvíli, kdy vstoupil k nám do CBI. ,, Hezčí vlasy jsem snad nikdy neviděla" dodala jsem s úsměvem. ,, A tvoje oceánově modré oči, a také doufám, že budou chytré a bystré po tobě ale ne moc jeden Patrick mi doma stačí" usmála jsem se škádlivě. ,,Já bych to radši nechal na genetice ale veř mi tvoje smaragdové oči jsou lepší jak ty moje. Ale doufám, že ani jedna nebude panovačná po tobě." Začal se se smát. On mě vždycky miloval škádlit . Vždycky byl moje osina v zadku ale to jsem na něm milovala. ,,Hele.... " odvětila jsem s úsměvem jsem ho jemně plácla přes rameno. ,,nebuď drzej jo nezapomínej kdo tady nosí naše děti" dodala jsem. ,,Tak na to nezapomenu" řekl a začal mi dávat pusy na moje břicho když v tom něco koplo, byly to naše dvě štěstí. Koukli jsme se na sebe s Patrickem a oba jsme se na sebe usmáli. Po téhla konverzaci mi došlo jak jsem šťastná.
Jak se Patrickem skvěle doplňujeme, a že Patrick je ten nejúžasnější, nejchytřejší, nejhezčí a nejvtipnější chlap, kterého jsem kdy potkala. A že má ty nekrásnější oči, vlasy a úsměv na světe. Prostě dokonalejšího manžela jsem ani mít nemohla. Patrick je nejlepší a já ho moc moc moc miluju.
Pohled Patricka:
Lehl jsem si a Teresa si lehla na mě pevně jsem jí objal. Jen tak jsme tam leželi a koukali se do nebe. A já jsem si uvědomil jak Teresu hrozně moc miluju a jak je nejskvělejší, nejpoctivější a nejtrpělivější (soudě podle toho čím si musela se mnou prožít a co musela kvůli mně vytrpět) žena, kterou jsem kdy potkal a jsem hrozně rád, že tahle žena je moje manželka. "Pokud chceš duhu musíš se smířit s deštěm" sice ten déšť byl silný ale za tu mojí duhu to stálo.
Pohled nikoho:
Oba po chvíli usnuli. Byl to krásný den. Patrick s Teresou museli projít dlouhým deštěm s kroupami a bouřkou a když do nich uhodil blesk a rozdělil je oni to stejně nevzdali a udělali dobře, protože teď mají tu nejbarevnější duhu jakou mohli mít a jsou nejšťastnější lidi na světě.
........................................................................
THE END
❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤
Tak tohle už je konec knížky. Děkuju moc všem fanouškům.❤ Každý like i komentář mě moc potěšil. Kdybyste chtěli mohla bych napsat další knihu jako pokračování(např. co bude až se jím narodí dvojčata nebo tak) kdyžtak napište do komentářů.
Ještě jednou moc děkuju.❤❤
#Jisbonforever, #lovethementalist
❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤
⬇️⬇️⬇️⬇️⬇️⬇️⬇️⬇️⬇️⬇️⬇️⬇️⬇️⬇️⬇️
✅ 💖💖Kdyby měl někdo zájem tady je další knížka na tema mentalista je to zase trochu něco jinyho tak si ji určitě přečtěte ➡️ https://my.w.tt/FYIV8RDvQ4‼️‼️‼️
