Pohled Lisbonové:
Užívám si poslední dny v práci. Termín porodu už je za pár měsíců a Patrick už chce abych zůstala doma. Ale já nechci. Sice mě bolí záda ale přece se kvůli tomu neunudím k smrti. V FBI se vždy najde nějaká práce. Můžu zvedat telefony nebo dělat to otravné papírování. Já prostě nevydržím jen ležet a nic nedělat. Já vím, že Patrick to myslí dobře a já jsem ráda jak se o nás stará ale já bych ráda dělala něco užitečného.
V FBI
,,Dobrý den já jsem Alice Cooperová" řekla mladá žena zdvořile Choovi. ,,Dohlížející agent Cho jak vám mohu pomoct paní Coop-" zasekl se. ,,Vy jste Alice Cooperová?" Zeptal se nevěřícně Cho. ,,Ano ta Alice Cooperová, která se "pohřešuje", promiňte, že jsem vám způsobila potíže tohle je malé nedorozumnění" řekla klidně. ,,Paní Cooperová" začal naštvaným tónem. Cho nebyl ten typ, že by každého hned seřval."No business like Cho business".
Alice všechno vysvětlila, že se pohádala s přítelem, protože zjistila, že s jejím bývalým manželem vyrábějí a prodávají drogy. Odletěla do Španělska aby si všechno mohla projít hlavou, chůvu podplatila aby se jí postarala o děti a hlavně aby to nikomu neřekla. Případ je uzavřen.
Bylo kolem oběda a já jsem byla unavená a tak jsem si lehla na Patrickovu hnědou, pohodlnou pohovku. Zuchumlala jsem se do deky, kterou tam Patrick měl.
O čtyři hodiny později
Pořád jsem spala na pohovcekdyž najednou 🎵More than words to show
you feel that your love for me is real
What would you say
if I took those words away?
Then you couldn't make things new
Just by saying I love you🎵 vyzvánění se opakovalo a na displeji mého telefonu blikala fotka Patricka. Já jsem klidně spala dál s pocitem, že v mém snu hraje moje nejoblíbenější písnička.
Pohled Patricka:
Teresa to pořád nezvedala byli jsme domluveni, že jí zavolám abychom mohli jít společně na oběd a doprobrat jména pro naše zlatíčka. Přece jen termín už se blížil. Volal jsem jí minimálně desetkrat a pořád nic. Rozhodl jsem se, že jí pojedu zkontrolovat. Opravdu jsem se o ni bál. Třeba někde ten mobil ztratila...ne to ne ona by nikdy žádnou svojí věc neztratila. Třeba ho má jen vybitý.....ne to je blbost to by to hned spadlo do hlasové schránky. S každou přibývající možností, kterou jsem si navrhl jsem se oni bál víc a víc. Možná už je takový strach proněkteré až přehnaný. Ale já už jsem ztratil Angelu a Charlottu. I když je to čtrnáct let zpátky pořád cítím bolest a vinu. Už nemůžu propásnout mojí druhou šanci, nemůžu ztratit Teresu ani naše dosud nenarozené děti už víckrát ne! Ukápla mi slza při pomyšlení co se Terese mohlo stát.
V FBI
Rychle jsem zaparkoval auto a rychle jsem běžel do budovy na vrátnici naštěstí nikdo nebyl, takže jsem se nemusel zdržovat zapisování. Po schodech nebo výtahem?....... radši to vezmu pěšky to je rychlejší. Po schodech jsem běžel jak kdybych měl sedmimílové boty. Když jsem tam konečně doběhl zastavil jsem se a moje oči upoutal můj krásný, dokonalý gauč a na něm ještě krásnější a dokonalejší postava s hnědými vlnitými vlasy, které spolu se zavřenýma očima byly jediné části, které koukaly z mé béžové deky, do které byla Teresa zachumlaná ale sejně vypadala neuvěřitelně. Šel jsem k ní a opatrně jsem jí objal abych jí neprobudil. Dal jsem jí pusu na čelo a lehl jsem si k ní a jemně jsem si jí přitiskl k sobě.
Pohled Lisbonové:
Probudila jsem se a vedle mě spal Patrick nebylo to nic divného, protože takhle jsem se probouzela už několik měsíců. Jenže když jsem otevřela pořádně oči zjistila jsem, že s Patrickem spíme v FBI na hnědém gauči.
,,Dobré ráno Tess, nebo mám snad říct šípková Růženko?" Řekl Patrick s úsměvem.
Už jsem se nedechla abych odpověděla jenže v tu chvíli jsem zpatřila jak celá FBI stojí před Patrickovou pohovkou a zírají na nás. První řadu zaujímá Cho, Wiley, Tork a za nimi další a další agenti, které ani neznám. Bylo mi trochu trapně. ,,Tess, jsi vpohodě?"
Zeptal se mně. On byl k nim zády takže ještě nic něvědel. ,,Ehm ehm" odkašlal si Cho aby na sebe upozornil. Patrick se otočil a leknutím spadl z pohovky. Já jsem mu pomohla se zvednout ze země. A pak všichni agenti vybuchly smíchy a my s nimi byl to asi ten nejvtipnější pracovní den, protože jsem se smáli fakt dlouho. I agenti potřebují trochu zábavy, tak jsme alespoň udělali dobrý skutek.
