Můj zbrklý a naivní deník

Osel s menším problémem

17.12.2016.
Je poslední den školy, před tím než pojedu na kemp a my za 15 minut píšeme pololetní práci  z matiky a já mám pocit, že se mi vypařilo z hlavy všechno co jsem se za ten půl rok naučila.
Chtěla jsem si vytáhnout sešit na matiku, ale když jsem sáhla do tašky tak byla mokrá.
Super někdo tam nahoře mě má fakt rád.

"Kurva."
Jujda tohle jsem řekla trochu nahlas. A samozřejmě se na mě všichni koukali, jak kdyby právě viděli tří oké zelené létající prase.
Bože moji spolužáci jsou tak zaostalí primáti.

Nejednou si všichni začali něco špitat.

"Co je neslyšeli jste nikdy sprosté slovo ?"
Jen jsem viděla jak půlka třídy kývla hlavou a pak se otočily a vesele pokračovali ve šprtání matiky.
A jediná Collinsová má politej sešit a může se na tu matiku rovnou vykašlat, protože se z ní nejspíš stane vedoucí odboru pro odvoz fekálií (výkalů).

Moje budoucnost je v háji.
Bravo El, ty jsi to zase vylepšila.

Už jsem se asi zmínila, že v mojí třídě jsou jen zaostalé opice, ale Leo Lewis není zaostalá opice, on žije ve vodě má ploutve a říká si ryba.

"Ahoj, kočičky."
Ježíšku, co tak strašného jsem ti udělala, proč jsi mě dal do třídy s tím ehm něčím co si říká člověk.
Né vážně by mě zajímalo co jsem komu udělala.

Abych vás seznámila, Leo Lewis je oplzlý, perverzní prase, které nemá nejmenší problém ohnout nějakou, no jak bych to nazvala, lehkou dívku někde ve křoví.

"Ahoj pusinko, možná El, že kdyby jsi ty džíny měla ještě trochu víc uplý, tak by se mi z tvýho sexy zadečku postavil můj kamarád."
Dělá si ten oplzlej osel ze mě srandu.
Fajn chce si hrát, tak si budeme hrát.

Přitáhla jsem si Lea k sobě, tak že jsem se dotýkala jeho hrudě svýma prsama a hlavu jsem měla u jeho ucha.
Schválně jsem se otřela svou tváří o tu jeho a pak už jsem mu jen do ucha pošeptala:

"Miláčku myslím si, že tobě se nemá co postavit."

Pak jsem nahodila jen ten arogantní úsměv, otočila jsem se a schválně se při tom otřela zadkem o Lea a pak už jsem jen odešla si sednout do poslední lavice u dveří.

Díky bohu už zazvonilo a já konečně vypadla z toho ústavu pro zaostalé opice.

Doma jsem si lehla do postele a poslouchala jsem písničky.

Bylo kolem osmé a já se rozhodla se jít vysprchovat a jít si lehnout.

Takže je za mnou první kapitola a já jsem ráda, že jsem tenhle příběh začala psát.
Doufám, že se vám bude líbit a kdyby jste měli nějaký nápad jak něco v příběhu vylepšit, tak klidně napište.
Tipy na písničky:
Shape of you-Ed Sheeran
Tak to má být-Ben Cristovao
Dřep-Ektor
Díky a užijte si další kapitolu.
@El&