Cesta domů, zázrak a šok

492 56 24
                                    

Howdy!!! 
Tak jsem znova tu a s poslední kapitolou!!! Chtěli ste ji dnes, máte ju mít ..
Ach joo...-_-
Doufám, že až se dostanete na konec, že se nedomluvíte na mé hromadné vraždě XD
I když... asi si jí zasloužím -_-
No nic.. užijte si kapču!!! 


(pohled 3. os)

Kolem Inka se začala rozjasňovat zelená záře, která naplňovala prostor životní energií.
,,Vzbuď se, prosím.." opakoval to stále dokola, ale nevypadalo to, že by to mělo nějaký účinek.

Padal..propadal se stále hlouběji a neměl se čeho zachytit. Nakonec boj vzdal a nechával se pohltit temnotou, která ho začala polykat.

Zranění na Errorově těle se začaly pomalu zacelovat. Ink ho stále pevně držel a energie, která ho obklopovala, začala sílit.

Nebojoval..Smířil se s tím, že je konec..

,,No tak..vzbuď se, nechci tady být zase sám.."

Najednou ho někdo chytil a začal ho vytahovat nahoru.
Začalo ho pohlcovat bílé světlo. Proč ten boj vzdal? Uvědomil si, že chce žít. Natáhl se k bílému světlu a nechal se jím ozářit..

,,Uhh.."

------

,,Wow.." vydechli všichni a dívali se na zelenou záři.
Jako první se vzpamatovala Noriko a rozhlédla se kolem. Všechny AU posedávaly a vybavovaly se mezi sebou.

Došla k nim a řekla: ,,je na čase vrátit se domů," některým z nich se na tváři objevili šťastné úsměvy, ale pár z nich vypadalo, že se jim do jejich vesmíru moc nechce.

Luskla prsty a kolem v prostoru se objevily portály. Jakoby každý z nich vycítil, který je ten správný. Jako poslední tam zůstali Red, Draco, Sans, osm duší se svým Sansem a malý Sans. Docela rozmanitá partička.

,,Ehmm..Noriko?" oslovil jí Draco. ,,Ano?" ,,Sice se v tom nevyznám, ale vypadá to, že tím Nightmarovým řáděním se vesmíry tochu rozladily.." Noriko zvedla jedno obočí. 
,,Kam tím míříš?" zeptala se.

,,Já jen.. Co by se stalo, kdyby někdo vstoupil do jiného vesmíru?" Noriko se na chvíli zamyslela, než odpověděla. ,,Původně by se narušila rovnováha, ale teď asi nic. Proč se ptáš?"

Draco se podrbal za uchem a potom položil tu nejzávažnější otázku, co mohl.
,,Slíbil jsem tomuhle prckovi, že mu pomůžu. Takže...můžu je vzít do svého světa a postarat se o ně, prosím?" a zkusil udělat psí kukuč.

Noriko se na ně chvíli dívala a pak nasadila vážný výraz.
,,To je velmi závažná prosba, o kterou žádáš.." Pak si povzdechla a malinko se pousmála. 
,,Ale myslím, že to nějak půjde..."

Dracovi se na tváři objevil šťastný úsměv, otočil se na malého Sanse a ukázal palec nahoru.
,,Je to dobrý! Jdete se mnou,"

Noriko si potom na něco vzpomněla. Jak zajistit, aby nikdo ze světa malého Sanse neměl podezření? Otevřela si portál a vstoupila do něj. Toho, koho hledala, našla sedět na mrtvém stromě, jak drží skleněnou lilii.

,,Mohl bys nám prosím pomoct?" začala. Reaper se na ní otočil. ,,Jasně..k SMRTI rád vám pomůžu..." řekl ironicky, ale vstal a seskočil z mrtvé větve.
Když dopadl na zem, tak tráva kolem začala hnít a černat.

,,Tak co po mě chceš?" zeptal se, když se zase ocitli v Anit-Voidu.
,,Potřebuju, abys šel se mnou do jednoho vesmíru a zfalšoval tam něčí smrt,"
,,Heh..a jak to mám asi udělat?" řekl otráveně.
,,Jenom se dotkneš něčeho živého přece," nadhodila Noriko.

,,Tak jo no...ale pojď me už.. mám ještě něco domluvenýho.." Noriko otevřela portál a oba do něj vstoupili. Objevili se v tmavé šedé chodbě, kterou osvětlovala akorát bariéra v cele.
Došli k cele, kde na podlaze seděl Papyrus, zabalený do klubíčka a houpal se dopředu a dozadu.

Noriko něco zašeptala a prošla skrz bariéru, která zabraňovala subjektům utéct.
Nechtěla toho prcka vyděsit a tak zašeptala stejná slova jako u Inka a Papyrus usnul. 
Jednou rukou ho vzala do náruče a druhou na podlaze vytvořila malá zvířátka.

,,Teď se jich dotkni. Zbyde po nich jenom prach a Gaster nebude nic tušit.." Reaper pokrčil rameny, ale na chvíli zaváhal, když se jich měl dotknout. Nakonec to teda udělal a zvířata padla mrtvá na znak. Za chvíli z nich nezbylo nic jiného než dvě hromádky šedého prachu.

,,Tak a teď se vrátit zpátky.." zašeptala Noriko. Pak zaslechla kroky. ,,Musíme rychle zmizet.."
řekla a skočila i s Papyrusem v náručí do portálu. Reaper skočil v klidu za ní a oba se za chvíli objevili v Anit-Voidu.

Malý Sans se k nim rozeběhl a starostlivě se podíval na svého bratra. 
,,Je v pořádku, jenom spí..." řekla klidně Noriko a položila Papyruse na zem.

Potom ho probudila a Papyrus začal pomalu otevírat oči. Nejdřív se tvářil vyděšeně, ale když uviděl svého bratra, tak se mu vrhl kolem krku.

,,Myslel jsem, že si mrtvý..." začal tam brečet. Sans ho poplácal po zádech. 
,,Taky jsem si to myslel, ale mám pro tebe překvápko," odtáhl se od svého bratra a dovedl ho k Dracovi.

,,Draco, tohle je můj bratr, jak jsem ti o něm říkal," Sans se usmál. ,,Ahoj, maličký..Mě se bát nemusíš," řekl s úsměvem a pohladil Papyruse po hlavě. Ten se také usmál a šťastně Draca objal. Sans se k němu přidal a Draco je oba objal zpátky.

,,Teď už vám nikdo neublíží," zašeptal. Když se od sebe odtáhli, tak se Draco s úsměvem podíval na Noriko, kterou slyšel říkat: Ti jsou ale roztomilí..."
,,Děkuju," řekl Draco a Noriko jim otevřela portál.

,,Mějte se, krásná paní!" rozloučil se Papyrus a Noriko se musela začervenat.
,,Dobře se o ně postarej!" křika na ně, když se portál začal zavíat.

,,Díky, že si mi pomo-" chtěla poděkovat Reaperovi, ale ten už byl fuč, tak si jenom povzdechla.
,,Noriko, pojď sem! Honem!" slyšela Sanse, jak na ní volá.

Podíval se směrem k němu a viděla ho stát nad Inkem. Když přišla blíž, tak vykulila oči, že Error měl všechna zranění zacelená a že nezbylo po nich ani památky.

,,Noriko! Stiskl mi ruku!" řekl Ink se slzami v očích. ,,Jsi si jistý? Určitě to byl jenom přel-" 
Pak se všichni otočili na Errora, který potichu zasténal. Zdálo se jim to, nebo to vážně byla pravda?!

Pomalu začal otevírat oči a jeho pohled okamžitě sjel na Inka a ruku tisknoucí tu jeho. Zmateně se na všechny podíval.
Inkovi znova začaly téct slzy, ale tentokrát to byly slzy štěstí. Vší silou objal Errora, div mu nezpřelámal všechny kosti v těle.
,,Promiň mi to.. promiň, promiň..."

Error nasadil zmatený pohled. ,,Ehh... my se známe...?"

Omž!!! Just kill meee PLZ!!!! 
Já za to nemůžu....mě se to tam hodilo!!! 
Proto se sem seru i na konci...
aby jste do komentářů psali, jestli chcete na tohle pokračování nebo ne.. ;)
(Prosííím nezabijejte mě...:3)

I forgive you... [FINISHED]Kde žijí příběhy. Začni objevovat