Lili Potter a potomek zla

kapitola třetí - MOUDRÝ KLOBOUK

Užijte si kapitolku.😊

-------------------------------------------------

O 12 let později - 1. září 2024

Liliano Molly Potterová! Koukej pohnout svým urozeným zadkem, nebo nikam nepojedeš!" ozval se z přízemí hlas mé matky Ginny Potterové.
„Vždyť už jdu mami," odvětila jsem otráveně a zvedla se z postele. Hodila jsem do poměrně přeplněného kufru učebnici kouzelných formulí, zaklapla ho a zavolala jsem: „Tati! Pomůžeš mi Teda s tím kufrem prosím?"
„No jasně zlatíčko!" ozval se mi přímo u ucha až jsem leknutím nadskočila, zakopla o kufr a spadla na červený koberec.
„Tati! Kdy už s tím konečně přestaneš!? Začíná to být otravný," zamračila jsem se, když se přede mnou zjevila taťkova hlava.
„Chtěl jsem ti jen něco dát," řekl a usmál se na mě. V tu chvíli se zjevil celý a cosi mi podával.
„Tohle je neviditelný plášť po mém otci, tvém dědečkovi Jamesi Potterovi. Doufám že ho nebudeš zneužívat ke špehování kluků!" zazvářil se taťka naoko vážně, ale já vyhrkla: „Tati! Je mi jedenáct!" a poslední slovo jsem zdůraznila.

Taťka zvedl ruce na znamení míru a strčil mi plášť do kufru. Ten potom vzal a vykráčel z mého pokoje.
Já jsem si přehodila přes rameno kabelku lososové barvy, která ladila k mým lososovo - růžovým šatům. Do ruky jsem vzala nablýskanou klec s mou novou sovou Jasmine. Naši, teď už rodinnou sovu Hedviku, nechám tady, aby mi naši kdyžtak mohli napsat sami.
Jasmine jsem položila do auta hned vedle mého kufru a už jsem seděla na zadním sedadle a nemohla jsem se dočkat nástupiště.
„Tohle je tak zdlouhavé cestování..." povzdechla si mamka. „přemisťování nebo letax je mnohem snazší..." doplnila a my jsme vyjeli k Londýnu...

***

„Honem zlatíčko, nebo ti to ujede," popoháněla mě mamka když jsme dorazili na nádraží King's Cross. Prošli jsme nádražím, ale já jsem pořád nikde neviděla nástupiště na které jsem musela - nástupiště 9 a ¾. Vtom jsme se zastavili před jednou z přepážek. Byla to přepážka mezi nástupišti 9 a 10.
„Teď se pozorně dívej Lili, " řekl taťka a rozhlédl se. Potom se postavil přímo proti zdi a rozběhl se. Už jsem chtěla zavolat aby zatočil jinak narazí, když tu - zmizel. Přímo uprostřed zdi.
„J-j-jak-to-..." zákoktala jsem a otočila se na mamku.
„To je jediný vstup na nástupiště. Musíš se postavit přímo proti zdi a co nejrychleji se rozběhnout. Hlavně dej pozor ať tě nevidí žádný mudla a neboj se. Já a Jamie půjdeme hned za tebou, a taťka tam na tebe čeká," usmála se a popostrčila mě k přepážce.
Moc jsem tomu nevěřila, ale zhluboka jsem se nadechla a rozběhla se proti zdi. Těsně před zdí jsem zavřela oči a zatajila jsem dech.
Najednou jsem cítila tlak u spánků a hučivý zvuk v hlavě. Vzápětí však vše utichlo a já uslyšela taťkův hlas.
„No kde jsi byla? Za pět minut to odjíždí!" vyhrkl a hned potom se za námi objevila mamka a můj mladší bráška James.
„Tak co Lili? Nic to nebylo viď?" usmála se mamka. „Jo," řekla jsem mamce a otočila jsem se na taťku. „Bude se mi stýskat." „To nám taky zlato," usmál se na mě a postrčil mě k vlaku.
„Tak už jdi, nebo ti to ujede, usmála se mamka když se ozvala píšťalka. Mamka mi dala pusu do vlasů.
„A koukej nám napsat do jaké koleje ses dostala!" zavolal ještě Jamie a pak za mnou průvodčí zabouchl dveře od vlaku naposledy jsem jim zamávala skrz okýnko ve dveřích a pak jsem se otočila směrem do vlaku.

Vytáhla jsem svůj kufr a klec s Jasmine a opřela jsem se o kolena, abych se vydýchala. Když jsem ale zvedala hlavu, do něčeho jsem narazila. Opatrně jsem hlavu zvedla a podívala jsem do čeho jsem to narazila.
Před mnou stál kluk ve světle modrém tričku s krátkým rukávem a plátěných kraťasech.
„O- omlouvám se. Já- já- nevšimla jsem si tě,"vykoktala jsem.
„V pořádku," usmál se na mě ten kluk. „Mimochodem, našla sis už kupé? Teda, u nás je volno takže jestli chceš-..." „U vás?" zeptala jsem se udiveně. Viděla jsem jen jeho. V tu chvíli kluk ustoupil a za ním se objevil další kluk, který byl na chlup stejný jako ten se kterým jsem se bavila. „Ahoj. Já jsem jeho bratr," řekl a usmál se ten druhý. „Tak co? Chceš jít k nám?" zeptal se první a já jsem rozpačitě přikývla. První kluk vzal můj kufr a ten za ním klec s Jasmine. Lehce jsem se usmála a vydala se vlakem za nimi.