Povídky z mého města

Nicol Readrová

Nicol Readrová

16.let

Šla jsem mě až moc dobře známou uličkou kterou se dostanu tam kam potřebuji. Slyším za sebou smích a otočím se. Vidím asi tak stejně starého kluka jako jsem já jak nese na zádech krásnou mladou holku a smějí se... Pohlédnu do své ruky ve které svírám cigaretu. Někdy si přeji být normální a žít tak jako velká většina dětí v mém věku. Jen zatřepu hlavou típnu dokouřenou cigaretu o nejbližší strom a vydám se k mému cíli.

Zastavím se u nejvíce rozpadlého domu v okolí a bez váhání prolezu něčím co dřív bylo okno a teď je to jen díra ve stěně. Našlapuji na stabilní trámy a vzpomenu si jak jsem zde byla poprvé.

Bylo to před dvěma lety to jsem byla ještě jedna z těch nevinnejch, co nekouří, nepijí a obecně jsou slušný... Vzal mě sem můj kamarád aby mě představil jeho partě. Vzpomínám si jak jsem je nechtěla poznat a když jsem je uviděla myslela jsem si že uteču... To co jsem viděla bylo pro mě nepochopitelné... chtěla jsem utéct a taky jsem utíkala ale před domem, spíše tedy něčím co dříve byl dům mě odchytl Caleb a stáhl mě za něj. Uslyšela jsem výstřel a viděla, jak se můj dlouholetý kamarád topí v kaluži krve...

Rozmrkala jsem slzy a šla dál po paměti. Došla jsem k žebříku a vylezla až nahoru. Šla jsem prvním patrem až nakonec chodby a otevřela dveře za kterými se ukrývalo mé doupě.

Na zemi byl starý koberec a všude se válely flašky. Na zahradních židlích seděli mí přátelé, no asi to byli přátelé, a povídali si.

Jako první mě zahlédla Nat a přišla mě obejmout vzala jsem ji z ruky jointa a šla si sednout vedle Koriho „Čau Nici čekáme jen na tebe" Potáhla jsem si z jointa a poslala ho Korimu. Sedli jsme si do kroužku na zem a Nate poslal dokola flašku vodky. Kecali jsem a vypili asi tři flašky vodky v šesti lidech... „Pojďte si zahrát fašku" řekl Luke a Dave ho praštil do ramene „Super nápad bro" řekl Dave. Sedli jsme si do kroužku a začali hrát...

Luke dopil poslední lok co zbyl a roztočil flašku. Padla na Koriho... „Dej francouzáka Nateovi" „Ses posral vole" zaječel Nate ale to už ho umlčel Kori tím že se mu přisál na rty. Ke mě mezitím doputovat další joint tak jsem si opět potáhla.

Kori roztočil flašku a dopadla na mě. „Nicol Nicol sladká Nicol... Vykousni se s Davem." Bez keců jsem se zvedla, podala joint Nat a došla za Davem se kterým jsme se vykousla a sedla si zpět. Roztočila jsem falšku co dopadla na Nat...

„Vykuř Lukovi" řekla jsem první věc co mě napadla a jen pokrčila nezaujatě rameny, sledovala jsem jak se opilá Nat plazí k Lukovi a sundává mu kalhoty...

Pokračovalo to dál asi tři hodiny nedělalo mi problém udělat cokoliv,  jelikož jsem v sobě měla flašku vodky a taky pár prášků...

O půlnoci už mi asi po padesátý volala matka... zvedla jsme jí to „Co chceš!?!!" štěkla jsem po ní... „Kde jsi??" zeptala se v klidu.. „Tam kde ty ne" řekla jsem jí opět podrážděna a típla to...

Asi v jednu ráno mě přestal bavit sledovat Nat s Davem co se po sobě plazej. Nebavilo mě sledovat Koriho jak se s Lukem a Natem něčemu smějí tak jsem se zvedla a odešla ven.

Šla jsem na hřbitov a zamířila si to rovnou k hrobu na kterém bylo vyryto... Caleb Donaldson Bratr, syn, přítel,... 1.8.2000 – 2.4. 2016...

„Ach Cale, kdybys tu teď byl a mohl mě obejmout, a říct mi že mě pomůžeš z těchto sraček... Ale ty tu nejsi tak se z těch sraček nemám jak dostat... Vyčítám si tvou smrt každou vteřinu svýho podělanýho života. Vyžírá mě to zevnitř... Miluju tě jako staršího brášku a vždy budu..." „Kdopak si to tu vylévá srdíčko??" řekl někdo za mnou... „Měl jsem se trefit ale ten kretén co tu teď leží pod drnem se mi tam připletl... Ale dnes tu nikdo takový není takže máš smůlu zlatíčko..." to bylo vše než jsem zaslechla výstřel a ucítila bolest...

Můj pohled

Dívka v roztrhaných kalhotech, která si zažila už mnoho věcí, těď leží u hrobu svého kamaráda v kaluži krve a střelec schovaný pod kapucí se proplétá stíny a utíká od dívky která vydechla naposledy...