Povídky z mého města

Denis Kormanová

Denis Kormanová

14.let

Klepu se v rohu pokoje a sleduji dveře, které se až mučivě pomalu otevírají. Slyším vrzání a zavřu oči, přeji si být neviditelná...

„Kdepak jsi princezno?" Je mi špatně už jen z toho oslovení, navíc když ho vysloví on. Cítím jak se začínám čím dál tím více klepat.

Sáhne po vypínači a rozsvítí, celý pokoj rozzáří světlo a mě je jasné že nemá cenu se skrývat. „Prosím ne," zašeptám proti mému trýzniteli. „Denis pojď sem," řekne s falešným úsměvem. „Ne prosím..." Klepu se a snažím se udržet na nohou. On se rozejde směrem ke mě. Chytne mě za zápěstí a vede mě k pokoji, který skrývá mé špatné vzpomínky.

Strčí mě ke středu toho příšerného pokoje, do kterého mě odvlekl a zamkne dveře. Jediné mé štěstí je, že zde svítí jen lampička tak mu nemusím hledět do těch očí... Přijde ke mě a chytne mě za zápěstí až zaskučím bolestí. „Neřvi ty malá kurvo, jsi stejná svině jako tvoje matka. Ale ona se naučila, že řev či slzy jí stejně nepomůžou." Zasmál se nechutně. Začal se mi zvedat žaludek. Hodil se mnou a já se praštila hlavou o zeď za mnou. Sesunu se k zemi a jen slyším jak se zabouchnou dveře a mě pohltí bolest a upadnu do bezvědomí.

„Mamiiii" křičí malá holčička v růžových šatičkách na dvorku za rodinným domem. Otáčí se dokola a hledá maminku. Vběhne do domu a běží ke svému pokojíčku. „Mamiii jsi tu?" zeptá se, ale nikdo ji neodpoví tak běží do kuchyně, po té do obývacího pokoje, ale nikde maminku nenajde. Pomalu prochází kolem ložnice rodičů a slyší vzlykání.

Pootevře dveře a uvidí tatínka s maminkou, jak na sobě leží. Maminka má svázané ruce a přes pusu lepící pásku a tatínek jí roztahuje nohy. Dívka zahlédne na těle maminky spousty modřin. Dívka jde dál, ale na neštěstí zavrže podlaha a tatínek si jí všimne. „Princezno" zašeptá s úsměvem a přejde k dívce a za jejími zády nenápadně zamkne dveře. Vezme dívku za ruku a dovede jí k posteli, na jejíž jedné půlce leží maminka. „Tati co je s maminkou?" zeptá se holčička, jakmile uvidí slzy v maminčiných očích. „Víš princezno, tvoje maminka udělala jednu strašně ošklivou věc. Našla ti totiž jiného tatínka." Řekne jí a otočí se na maminku „Ty kurvu zaplatíš za to, že jsi ode mě chtěla odejít a mám výborný nápad jak" zasměje se hnusně ten muž. Přejde k mamince a nohy jí přiváže k posteli stejně tak jako její ruce. „Princezno pojď sem" Holčička nechápe co se děje, ale k tatínkovi jde. Tatínek ji vyhrne šatičky a položí jí vedle maminky na postel, chytne holčičce jednou rukou obě zápěstí klekne si nad ní. Podívá se na svou ženu s psychopatickým úsměvem a strčí do malé šestileté dívenky prst. Dívka začne brečet, její matka sebou začne házet a snaží se křičet, ale vůbec jí to nepomáhá. Otec do dívky strčí další prst a začne svými prsty pohybovat. Dívenka stále brečí, ale nemá vůbec sílu nic dělat. Tatínek z ní vyndá prsty a podá pásku, která se válí vedle postele. Dívce slepí ruce k sobě a zároveň jí je přiváže k posteli tak jako jeho ženě.

Strčí do dívky opět prsty ale u toho si chytne svůj penis a začne si přes něj přejíždět rukou, zároveň prsty pohybuje v dívce, které se zhroutili všechny představy o jejím dokonalém tatínkovi...

Otevřu oči, ale hned je zase zavřu a začnu brečet. Bolí mě hlava a ten sen, tedy spíše vzpomínka na minulost se mi stále přehrává v hlavě.

„Už jsi se probudila ty děvko?!?" Otevře s těmito slovy ten muž dveře a já pohlédnu tváří v tvář člověku, který mě ustavičně znásilňuje už od mých šesti let. „Ty jsi takovej zasranej hajzl. Moje matka se kvůli tobě oběsila a ty mě už od mých šesti let znásilňuješ. Jsi psychopat a zasloužil by si smrt!" Zařvu na člověka přede mnou, který by mě měl chránit před vším zlým a místo toho je ztělesněné zlo on sám... „Ty kurvu jak si dovoluješ vůbec něco takového říci, tvoje matka mě podvedla a pro všechny je lepší že hnije pod zemí!" Zařve na mě a vrazí mi takovou facku, že odletím přes půl pokoje a zůstanu ležet, jelikož nemám sílu na to abych se zvedla. Otec ke mě přijde, přiváže mi ruce k posteli a stáhne mi kalhoty i s kalhotkami. Sundá si své trenky a bez milosti do mě vrazí jeho hnusné přirození. Brečím a snažím se vyprostit z pod něj, ale nic mi nepomáhá. Ani když se mi podaří ho kopnout se nevyprostím. Všechny snahy mi jsou k ničemu. Dostal opět co chtěl a to že si na mě vylil zlost a úzkost.

Oblékl si trenky a odkráčel z pokoje, mě tam nechal ležet vysílenou, podvyživenou a s jedinou myšlenkou... 

Chci umřít...

Pohled třetí osoby.

Nahá dívka ležící na zemi schoulená v klubíčku vypadá vyčerpaně. Zašeptá do potemnělého pokoje. „Maminko jdu za tebou." Potom vydechne, ale už se znovu nenadechne...nikdy...