You're Mine | Bleach

Never forget

Ležela jsem s Ulquiorrou na posteli
Povídali jsme si. Odpočívali. ,,Ah Yuki. Jsi tak krásná." řekl mi Ulquiorra a pohladil mě po tváři. Sklopila jsem pohled dolů a trochu se začala červenat. ,,Miluju tě." chtěla jsem mu odpovědět, ale políbil mě. Přitáhnul si mě víc k sobě, když do místnosti vešel Aizen.

,,Pardon, že vás ruším vy hrdličky, Ulquiorro co takhle boj se zrzavou hlavou? Tak běž, Kurosaki nepočká. Já si zatím promluvím s Yuki." Ulquiorra odešel a já jsem zůstala s Aizenem sama. ,,Dnes je tvůj šťastnej den Yuki. Konečně se dneska rozloučíme s Orihime. Upřímně bylo celkem zábavné pozorovat tě, jak jsi žárlila." Řekl Aizen a zasmál se.

,,Díky za informaci, ale nemám zájem se s tebou o tomhle bavit." Vstala jsem z postele. Aizen se na mě koukal. ,,Co!? Neviděl si těch holek dost?"

,,Jako ty? Ani jednu. Ty jsi něco speciálního. Přece jen tobě se podařilo zblbnout toho nejsilnějšího z Espady." Aizen se ke mně začal přibližovat. Ustoupila jsem. ,,Ty se bojíš?"

,,Tebe? Nemám důvod. Navíc bát se někoho, kdo ke všemu využívá Espadu." V duchu jsem se usmála. Aizen mě chytil za ruku a přitáhnul si mě k sobě. Pošeptal mi do ucha.

,,Nezapomeň, kdo tě zachránil. Já tě našel, já tě naučil základy boje." zrychlil se mi dech. Najednou jsem ucítila Ulquiorrovo reiatsu. Bylo jiné. Vymanila jsem se Aizenovi a následovala reiatsu, až jsem dorazila na střechu. Viděla jsem Ulquiorru v jeho nejhorším stavu. Ležel na zemi, naproti němu něco se zrzavými vlasy. Viděla jsem Orihime stojíc u té zrzavé věci. Udělala kolem toho nějaký trojúhelník. Po chvilce jsem hned poznala, že se jedná o Ichiga Kurosaki. Šla jsem k Orihime a ke krku jí přiložila svou zanpakuto. ,,Tak jo Orihime.. jak to chceš? Rychle a bezbolestně nebo si tu chvíli dokud nevydechneš, můžu vychutnat?" Řekla jsem ji a za mnou jsem uslyšela Aizena.

,,Yuki.. dodržuj pravidla. Jo je sladká, klidně jí řízni, ale pokud jí zabiješ, tak už tady nebydlíš. Stojí ti to za to? Kvůli holce, která má místo inteligence větší přednosti." sjela jsem k jejímu hrudníku. Cítila jak dýchá. Bylo to.. úžasné. Jeden pohyb a je po ní. ,,Vím, nad čím přemýšlíš, dočkáš se, ale sama víš, co se stane teď." na pravé prso jsem jí řízla do křížku. U Kurosakiho to samé, ale na zadní části krku. Moje zanpakuto Aisushado. Dokážu s ní ovládat led. Z řezance na těle Orihime jsem vedla ledové krystalky, které jí postupně odebíraly životní energii. ,,Yuki."

,,Jen si hraju. Hraní není zakázané. Nemůžu jí zabít, že?" odvětila jsem Aizenovi. To jak bojuju, záleží i na tom jak se cítím. No zkuste si zkrotit emoce. Už jsem cítila, že tohle jsou její poslední okamžiky, ale nedokázala jsem to zastavit. No kruci. Aizen si toho všimnul. Otočil mě k němu a políbil mě. Jen tak. Co si o sobě sakra myslí? Hned jak přestal, nastavila jsem Aisushado proti němu. ,,Co to sakra bylo?!" zeptala jsem se překvapeně Aizena, možná trochu vyšším hlasem.

,,Tak hele Yuki nauč se ovládat, málem bys jí zabila. Jen tak. Ona Ulquiorru nezabila. To za prvé. A za druhé, jestli proti mně ještě jednou vytasíš zanpakuto, tak zažiješ něco horšího než je samotné peklo. Tvůj ochránce číslo jedna Ulquiorra ti teď umírá před očima a tvůj ochránce číslo dva Grimmjow je mrtvej. Promiň, že ti to říkám teď, ale osoba, která je zabila a právě teď unikla smrti, leží před námi."

,,Mám se bát tvých výhružek? Omlouvám se Aizene, ale bát se někoho, kdo jen rozkazuje Espadě a není schopnej pohnout prstem? Nebojím se tě." Aizen odstrčil mou zanpakuto jen prstem. Udělal jeden blbej pohyb a zastavil mě. Uznávám znervóznila jsem. ,,N-no tak máš extrémně silnou ruku. Měl by sis najít přítelkyni." v duchu jsem se nad tím pousmála. Aizen se ke mně začal přibližovat. ,,Ne-nebo nějakou holku na noc. Spousta arrancařích holek by o to mělo určitě zájem." kolem Aizena jsem prošla a šla za Ulquiorrou. Byl tak bezmocný. Ne, on neumře, nesmí. Sakra Ulquiorro. ,,Miluju tě. Notak nemůžeš mi jenom tak umřít. Ulquiorro!" cítila jsem tekoucí slzy po mé tváři. Za mnou stál Aizen.

,,Yuki... tohle nemá cenu. Je už mrtvý." v tu chvíli se ve mně něco zlomilo. Nemohla jsem to jen tak nechat. Jediné, co chci, je pomsta. Už mi na ničem jiném nezáleželo, chci vidět Kurosakiho, jak lituje toho, že tohle udělal, chci vidět jeho tělo stejně znetvořené jako je teď to Ulquiorrovo.

,,Aizene.. trénuj mě. Slibuju, že ti donesu Kurosakiho hlavu. Prosím Aizene. Udělám cokoliv, co chceš, budu plnit jakýkoliv tvůj rozkaz, ale prosím, pomoz mi Ulquiorru pomstít." obličej jsem měla už mokrý od slz. Naposledy jsem Ulquiorru objala, spíš jeho tělo. ,,Nikdy na tebe nezapomenu."

,,Yuki, postav se." udělala jsem, jak mi Aizen řekl. ,,Takže Yuki, slibuješ, že budeš plnit jakýkoliv můj rozkaz za podmínky, že tě budu trénovat a pomůžu ti se pomstít?" Aizen se řízl do ruky, kterou mi nabídl. Svou zanpakuto jsem se řízla do dlaně a pořezanou rukou jsem se k té jeho začala přibližovat. ,,Opravdu to chceš udělat? Uvědom si, že pokud to přijmeš, tak budeš muset dělat cokoliv, co ti řeknu a bude úplně jedno jestli s tím budeš souhlasit nebo ne. Budu si s tebou moct dělat vše, co budu chtít. A pokud mi budeš odporovat, tak tě to bude bolet. Uvědomuješ si to?" přijmula jsem jeho ruku.

,,Slibuju." Cítila jsem jak jedna část moji energie, moji síly právě proudí do Aizena, tahle chvíle mě oslabila. Aizen mi otřel kapky slz a objal mě. V tuhle chvíli jsem to potřebovala, zaryla jsem se do něj nehty. ,,Co nejdříve uděláme Ulquiorrovi a Grimmjowovi pohřeb. Slibuju." do týdne měli pohřeb. Nepřišla jsem na něj. Čekala jsem, až skončí, oblékla jsem se do černa a na večer jsem přišla k Ulquiorrově hrobu. ,,Proč jsi na ten pohřeb nepřišla?" uslyšela jsem Aizena. Klekla jsem si k Ulquiorrovu hrobu.

,,Nezvládla bych to. Nechci od nich slyšet tu větu: "Upřímnou soustrast.", když to tak ani nemyslí. Polovina Espady je ráda, že se teď mohou považovat za silnější. Milovala jsem ho. Bohužel byl slabý." Aizen si přisednul ke mně.

,,Ulquiorra nebyl slabý. Byl silný a to opravdu hodně, nejsilnější z Espady, ten boj skončil nerozhodně, ale Kurosakiho vyléčila Orihime."

,,Aizene? Můžu tu holku zabít? Štvala mě, když byl Ulquiorra na živu, ale teď mě štve ještě víc, ten fakt, že ona si bude vesele dál žít a Kurosaki díky ní to samé." Aizen mi položil ruku na rameno.

,,Měli bychom jít, než bude tma." kývla jsem. S Aizenem jsme se vrátili zpět. Sedla jsem si na jeho postel. Aizen mi podal flašku s pitím. ,,Napij se, myslím si, že teď to potřebuješ." jednou jsem si lokla a udělala nejhorší obličej v mém životě. Co to sakra je? ,,Ale notak Yuki. Uvolni se trochu a nestyď se."

,,To se ti snadno řekne." odfrkla jsem.

,,Tak fajn. Vypij to alespoň do poloviny. Pomůžu ti s tím." po nějaké chvíli byla víc jak půlka sake pryč. Smáli jsme se, už jsme toho měli hodně. Do místnosti vešel Ichimru. Šla jsem ho obejmout. Spíš se snažila jít, trochu víc jsem se motala, málem jsem spadla, ale Ichimaru mě chytil.
,,Sakra Aizene. Ulquiorra sotva umřel. Hele Yuki měla bys jít spát než uděláš nějakou blbost, který budeš litovat." Ichimaru mluvil k Aizenovi, ale on se zasmál.

,,Víš Ichimaru, tohle jí říkáš možná trochu pozdě." Řekl Aizen a mu ukázal jeho ruku.

,,Tohle jsi neudělal." Aizen se jen ušklíbl.

,,Přesvědč se." Ichimaru mi vzal ruku a podíval se na ní. ,,Přesně tak Ichimaru, Yuki je teď moje."

Hope you like it ^•^
See ya(o^^o)