,,Yuki, pojď ke mně." řekl mi Aizen. Šla jsem k němu, abych se přiznala, tak mi to díky alkoholu bylo úplně jedno. Ichimaru šel ale se mnou, abych nespadla. Aizen se mě pokusil políbit. ,,Otevři pusu, notak Yuki, otevři jí." srdce mi začalo tlouct rychleji.
,,Aizene tohle... já nemůžu, promiň mi, jestli sis od toho něco sliboval." lehla jsem si na postel, koukala do prázdna a poslouchala.
,,V pořádku, jen jsem chtěl, aby ses trochu uvolnila. Ichimaru potřebuju, abys Yuki trénoval o dost víc než doteď. Ještě to proberu s Tousenem."
,,Nedovolím, aby Yuki trénoval Tousen. Sakra Aizene, vždyť jí je teprv 16, nemůže trénovat s Tousenem, málokdo by to v jejím věku psychicky dal. Tohle ti nedovolím." řekl mu Ichimaru.
,,Ichimaru o tomhle ty nerozhoduješ. Můžeš jít." Ichimaru odešel a já usla. Probudila jsem se na zemi. Au. Moje hlava. Postupně jsem zaostřovala a poznala "arénu", do které vešel Tousen. Chtěla jsem se postavit, ale měla jsem svázané ruce za zády. Dala jsem větší sílu do nohou a postavila se. ,,Kde mám zanpakuto?" Tousen ke mně přišel a dal mi facku tak silnou, že jsem spadla na zem. Navíc mě hrozně bolela hlava a ze včerejší noci, jsem si taky zrovna moc nepamatovala.
,,Nemluv, dokud nejsi vyzvána. Zanpakuto nepotřebuješ. Aizen mi řekl, že se chceš zlepšit v boji. Jestli uslyším jednu blbou stížnost, tak na tebe kašlu jasný?" s Tousenem jsem se nikdy nebavila, teď chápu proč. ,,Jasný?"
,,Ano."
,,A oslovovat mě budeš pane."
,,Sadisto." postavila jsem se.
,,První lekce, naučíš se schytávat rány a vyhýbat se jim." Tousen si vytáhl zanpakuto a lehce mě řízl do tváře.
,,Otoč se." jeho rozkaz jsem ignorovala. Znova mi přistála facka, ale o dost silnější a já opět skončila na zemi. Tousen mi rozřízl provaz, který mi svazoval ruce. V puse jsem cítila krev.,,Nesnáším tě."
,,A to tě budu trénovat ještě dlouho. Neboj, však si zvykneš, postav se." postavila jsem se. ,,Aizen tě má hodně v lásce co?"
,,Ještě kdyby." odvětila jsem.
,,Požádal mě ať tě trénju tvrdě, ale taky abych tě šetřil a nezabil. To je od něj nezvyklé."
,,Spíš ví, že se mu budu ještě hodit, jinak by mu bylo jedno, jak moc mě zraníš." řekla jsem a sledovala Tousenovu reakci.
,,Asi máš pravdu. A ano zraním tě, smiř se s tím, že poteče krev a bude to bolet, ale nikdy nebudeš kvůli mně ve smrtelném nebezpečí." kývla jsem.
,,Tvá zanpakuto." Tousen mi ji podal. Aisushado, chybělas mi.
,,Je nezvyklý její tvar. Je to spíš taková dýka, a proto se musíš naučit bojovat z blízka. Všimla sis na sobě něčeho?",,Ehm... ne."
,,Máš to štěstí, že jsi více než kdokoliv jiný propojen se svou zanpakuto. A nauč se ovládat všechny své možnosti. Pravděpodobně jsi silnější než byl Ulquiorra a taky celé společenství duší. Teď se svou zanpakuto řízni je jedno kam a vyvolej ji." udělala jsem to, co mi Tousen řekl a předemnou stála Aisushado. Zívla si.
,,Chjo to mě musíš budit? Potřebuješ něco?" zeptala se. Tousen začal mluvit místo mě.
,,Chci, abys jí propůjčila všechny své síly, co jen můžeš." řekl Tousen.
,,Ach bože Yuki to ti nestačí bankai? No dobrá, ale víš, že mě musíš porazit v boji." Kývla jsem. ,,Opravdu to chceš. Můžu tě zabít a pokud vyhraju.." skočila jsem jí do řeči.
,,Chci to. Prosím Aisushado."
,,Dobrá tedy, tak ať boj začne." všude kolem se objevily meče. ,,Abys měla s čím bojovat." pohled Aisushadu se změnil. Její tělo obrostlo ledem. Vypadala jako pták, její křídla byly její ruce. Mávla rukou a tím po mě vystřelila ledové krystaly. Některým jsem se uhla, ale jeden mě řízl do tváře. Sakra! Najednou se na zemi začal objevovat led. Rychle jsem před ním začala utíkat, ale Aisushado znova vystřelila krystaly. Skrčila jsem se k zemi. Žádný mě nesejmul. Místo toho mi led napadl nohy. Na mé tváři se začaly objevovat ledové krystaly, ale jiné než jsem použila na Orihime. Tyhle byly o dost ostřejší a led se krásně zkombinoval s krví. Zasyčela jsem bolestí. Do arény přišel Aizen. Aisushado přistoupila k mému skoro zamrzlému tělu a přiložila mi ke krku jeden svůj krystal, kterým mě řízla a pokračovala s ním níž.
,,Dost!" zakřičel Aizen a Aisushado se na něj podívala. ,,Přestaň s tím Aisushado. Hned!" Aisushado přestala a vrátila se do své původní formy. Cítila jsem jak ztrácím vědomí...
Probudila jsem se s hroznou bolestí. Posadila jsem se a uviděla Aizena, jak mi ošetřuje nohy, přejela jsem si prstem po tváři, na které byly řezance. ,,Jak ti je?" zeptal se Aizen. Byla jsem ve spodním prádle.,,Žiju. Jak je možné, že mám řezance i na nohou? A jaktože tě Aisushado poslechla?" Aizen navlhčil kapesník dezinfekcí a přiložil mi ho na koleno.
,,Led Aisushado nikdy nebyl vyloženě čistý, vždy to byly ledové krystaly. Pokud to vypadá jako obyčejný led, jsou to malé, přímo miniaturní krystaly shromážděné na sobě a vedle sebe. Ty krystaly jsou zkombinované s trouchou kovu, ten jim dodává ostrost. Aisushado ti propůjčila jen led. Aby jsi získala tu ostrost, tak ti to dá větší práci než boj o bankai. Uzavřela jsi se mnou smlouvu, že splníš cokoliv, co ti řeknu. Týká se to tvého těla, ale i tvojí duše a tvou duši tvoří tvá zanpakuto. Aisushado mě musela poslechnout, jinak by to bolelo jí i tebe."
,,Takže když tě neposlechnu, tak co se stane?"
,,Záleží o jak moc důležitý rozkaz půjde. Každopádně nesmíš mě zradit. Neposlechneš mě jednou a tvé tělo na to bude reagovat. Začne ti téct krev z nosu nebo jí začneš vykašlávat, každopádně už po druhém neuposlechnutí by ti bylo už opravdu špatně, postupně by tě naše smlouva zabila. Ale na tohle jsi se měla ptát před tím, než jsi se se mnou dohodla."
,,Pro Aisushado tohle platí taky?"
,,Jistě. Jedna z vás neposlechne a zaplatíte za to obě. Bude vás to bolet, čím větší bolest ucítíš, tím víc se pak přiblížíš k smrti. Ale nemusíš mě poslouchat úplně na slovo. Poznáš, co myslím vážně a co ne. Ale když ti řeknu, udělej tohle, zabij ho, je to rozkaz, splníš to, pokud ne, teď jsem ti říkal, co se stane." Aizen mi obvázal nohu. A začal ošetřovat druhou, kterou po ošetření také obvázal. Obvaz utáhnul. Au! Mohl by být trochu opatrnější. ,,Týden omezíš pohyb. Máš štěstí, že to je jen ke kolenům. Minimálně dva dny se na ně nepostavíš, mohla by sis způsobit krvácení."
,,Omlouvám se. Jsem slabá." Aizen mi nadzvedl bradu a tím mě donutil, abych se mu koukala do očí.
,,Nejsi. Naopak jsi velmi silná, právě proto to budeš mít těžké. Málokdo by někoho dokázal zabít jen jedním říznutím."
,,Málem jsem... kdyby jsi tam nepřišel, tak by mě zabila."
,,Teď jsi v podstatě moje. Já určím, tvoje poslední chvíle. Leda, že by tě někdo zabil. Předpokládám, že k tomu nedojde, ale kdyby ses chtěla zabít sama, tvé tělo ti to nedovolí, vedla bys boj proti sobě."
,,Byla chyba, že jsem s tebou uzavřela dohodu?" zeptala jsem se Aizena a odvrátila pohled.
,,To je věc názoru."
ČTEŠ
You're Mine | Bleach
FanfictionShinigami a arrancaři. Co když ale vznikne něco, co je obojí? Yuki je z poloviny arrancar a z poloviny shinigami. Má to své výhody, ale i nevýhody. Od jedné chvíle udělá cokoliv, aby mohla zabít Kurosakiho i jeho partu. Yuki jako malou našel Aizen S...