You're Mine | Bleach

I'm going to kill you

Procházela jsem kolem kapitánů, když jsem si všimla, že kapitáni třetí, páté a deváté divize tu nejsou. ,,Kde je zbytek kapitánů? Třetí, pátá a devátá?" zeptala jsem se. Byakuya se na mě podíval. Do místnosti vešel Kurosaki. ,,Co tady dělá on?"

,,Je to zástupce shinigami." řekl Byakuya.

,,Těší mě." uklonila jsem se a podala mu ruku, kterou přijal.

,,Nápodobně." řekl Kurosaki. Do jeho ruky jsen se zaryla nehty, až do krve.

,,Omlouvám se." z jeho rány šly ledové krystaly zkombinované s kovem. Čím víc šly nahoru, tím více krve padalo na zem. Byakuya mi dal ruce za záda. ,,Au! Kurosaki pamatuješ si na Ulquiorru? Espada číslo čtyři. Zabil jsi ho a on zabil tebe, akorát tě vyléčila ta děvka Orihime."

,,Ty jsi znala Ulquiorru?" zeptal se křečovitě.

,,Miloval mě a já jeho." ledové krystaly se přes ruku už dostávaly ke Kurosakiho hrudi. Chystám se tě zabít Kurosaki. Najednou jsem ucítila hroznou bolest, moje tělo hrozně zesláblo a padalo k zemi. Byakuya mě znovu zachytil. Krystaly na Kurosakiho těle roztály.

,,Hej! Jsi v pořádku?" zeptal se. ,,Unohano, vyléč jí, prosím." Byakuya mě lehce položil na zem. Přistoupila ke mně kapitánka čtvrté divize. Z nosu mi začala téct krev.  Vzpomněla jsem si na Aizenův rozkaz. Nemůžu nikoho zabít, moje tělo mi to nedovolí. Kapitánka si klekla ke mně.

,,Nepotřebuju pomoc od shinigamiho." řekla jsem.

,,To jsi vždy tak arogantní?" zeptal se Byakuya.

,,Ne tak arogantní jako opatrná. Nenechám se léčit od shinigamiho."

,,To se uvidí. Navíc pokud sis nevšimla, ta rána se ti otevřela. A ode mě ti pomoc nevadila." řekl Byakuya. ,,Unohano vyleč ji." kapitánka kývla, přiblížila ke mně ruce a moje zranění se uzdravila. Taky jsem se cítila líp postavila jsem se na nohy.

,,Nebudu děkovat o něco, o co jsem se neprosila."

,,A co takhle omluva?" řekl Kurosaki.

,,Za co?"

,,Před chvílí ses mě pokoušela zabít."

,,Hm? To nebyl omyl." usmála jsem se. ,,Zatím tě zabít nemůžu. Moje tělo mi to nedovolí. I když bych tě opravdu ráda zabila." Byakuya se zasmál.

,,Tak k věci, jak se jmenuješ?" zeptal se mě kapitán první jednotky.

,,Yuki Sousuke." všichni ztuhli.

,,Máš něco s Aizenem Sousukem? Pokud ano, tak odejdi."

,,Jsem z poloviny shinigami, mám právo tady být. Poskytněte mi tu azil než začne boj s Aizenem Sousukem a já vám pomůžu v boji. Jednoduché ne?"

,,A proč tu chceš azil?"

,,Utekla jsem z Hueco Mundo. Nemám kam jít."

,,Provedla jsi něco v Hueco Mundo?"

,,Nebavilo mě dělat služku a hračku Aizenovi Sousukemu. Jsem silnější než vy. Jde mi jen o to si s ním zabojovat. Až boj skončí nechám vás na pokoji až na Kurosakiho."

,,Co pro ti mě sakra máš?" zeptal se Kurosaki.

,,Víš jaký to je přijít o osoby, který jsou pro tebe jako rodina a pro pomstu dát všechno někomu, kdo si pak s tebou může dělat, co chce? Přesně tohle jsem udělala. Před tebou zabiju tu děvku Orihime a pak tebe. Jak moc tě to bude bolet?"

,,Ulquiorra a kdo ještě?" zeptal se Ichigo.

,,Grimmjow. Oba pro mě byli rodina. A tys je zabil. Jeden život za Grimmjowa a jeden za Ulquiorru, což odpovídá tobě a Orihime."

,,Bude tě Aizen hledat?" zeptal se kapitán první jednotky.

,,Netuším, je to jako kdybyste zeptal, jestli mu chybím."

,,Tvůj azil bude ve světě lidí, na starost tě bude mít Ichigo Kurosaki, zástupce shinigami." chtěla jsem něco říct, ale neměla jsem, co. Tohle mi naprosto vyrazilo dech. Kurosaki se na mě podíval. Dívala jsem se na všechny kapitány. ,,Je s tím nějaký problém?" zeptal se kapitán první divize.

,,Ne.. můžu se zeptat, proč je kapitánem malý kluk? Desátá divize." zbytek kapitánů se lehce pousmál. Přišel ke mně kapitán dvanácté divize. Ten obličej jsem už někde viděla.

,,Těší mě Kurotsuchi Mayuri." řekl.

,,Svoje jméno jsem už řekla." 

,,Ty oči jsou hodně zvláštní." řekl Mayuri a já znervózněla.

,,Tvář, na kterou se teď dívám taky."

,,Jen ještě jedna otázka." začal mluvit kapitán první divize. ,,Viděla jsi shikai Aizena Sousukeho?" 

,,Ne." 

,,Dobrá, můžete jít." tohle je tak nefér. Proč musím mě musí mít na starost zrovna Kurosaki?

,,Jdeš?" zeptal se Kurosaki.

,,Mám na výběr?" zeptala jsem se sarkasticky. Kurosaki protočil oči a začal odcházet. Šla jsem za ním. Byakuya mě chytil za ruku. Podívala jsem se mu do očí a můj dech se naprosto zrychlil. ,,Děje se něco?"

,,Slib mi, že si spolu jednou zabojujeme." řekl Byakuya. Já se na něj nechápavě podívala. Byakuya se ke mně přiblížil. ,,Jsem opravdu zvědavý, jak může napůl arrancar a shinigami bojovat. Jsi nervní?" kývla jsem do nesouhlasu. Byakuya se zasmál. ,,Vůbec nejsi nervózní?" zase jsem kývla do nesouhlasu. Moje srdce tlouklo hrozně rychle. Uklidni se Yuki.
,,Opravdu roztomilé." zčervenala jsem. Tak už mě sakra pusť! Byakuya se ke mně ještě o kus přiblížil. Odvrátila jsem pohled. Cítila jsem Byakuyův dech na mé tváři.

,,Slibuju?" Byakuya se ještě přiblížil. Zavřela jsem oči.

,,To je otázka nebo odpověď?" pošeptal mi Byakuya do ucha.

,,Byakuyo, nechceš s tím přestat?" zaslechla jsem Kurosakiho hlas. Byakuya ho ignoroval.

,,Slibuju!" pořád jsem měla zavřené oči. Ucítila jsem bolest na rtu, která pochvíli přestala. Otevřela jsem oči. Byakuya se odtáhl a já se zklidnila. ,,Ještě jedna otázka. Chceš opravdu umřít?" Byakuya mi přejel prstem po rtech.

,,Krvácíš. Odplata za to škrábnutí." on mě kousnul do rtu?!

,,Dovoluješ si na mě, protože jsem arrancar?"

,,Nepředceňuj se. Nemáš díru ve hrudi a z tvého reiatsu je cítit shinigami." znova jsem znervózněla.

,,Ještě jednou. Chceš opravdu umřít?" moje zanpakuto byla už delší dobu u Byakuyova těla. Sklopila jsem pohled a tím donutila Byakuyu, aby se podíval dolů. Vítězně jsem se usmála. ,,Pokud si se mnou chceš zabojovat, tak si hlídej tělo. Teď mi stačí jeden pohyb a bodnu tě." Byakuya se zasmál.

,,Ale neuděláš to." do místnosti vtrhl nějaký shinigami s červenými vlasy. Hned se uklonil. ,,Co chceš Renji?" zeptal se ho Byakuya. Všiml si, mojí zanpakutoa na oplátku vytasil svou, kterou mi přiložil ke hrudi.

,,Takhle Společenství duší vítá hosty?" zeptala jsem se a podívala se Renjimu do očí.

,,Renji Abarai. Podkapitán šesté divize. Dej okamžitě pryč svou zanpakuto od mého kapitána."

,,Yuki Sousuke. Pokud chceš ještě někdy cítit nohy, tak dej tu zanpakuto pryč."

,,Prosím?" Renji se podíval na své nohy, které byly obrostlé ledem. Led pokračoval od místa, kde jsem stála a zablokoval Renjimu pohyb. To je nuda. Přidala jsem do ledu kousky kovu. Renji zakřičel bolestí. Na zemi už byla jeho krev s ledem. Rukou jsem odtlačila jeho zanpakuto, mou dala pryč od Byakuyi, elegantně jsem se otočila a zanpakuto namířila na Renjiho.