6.

75 10 3
                                    

S Terkou, Zuzkou a Martinem jsme se rychle oblékli a Lucka nás dohonila.
"Ty nemáš rukavice?" zeptala se mě Zuzka.
"No jo, je už přece únor, už nejsou zas takové mrazy, ne?" řekla jsem. Pravda byla ale taková: protože jsem upír, jsem teplokrevná.
Po chvíli mě Martin zatáhl do křoví a políbil mě. Snažila jsem se, abych ho nepíchla svými špičáky.

Doma jsem načmárala úkoly a dostala chuť na krev.
Vzala jsem si dva pomeranče.
Dříve jsem ovoce moc nemusela, ale teď mi hrozně chutnalo.
Zavolala jsem Zuzce. Popovídali jsme si o novinkách.
Pak jsme si psaly na Messengeru s Terkou a Martinem.  Když mě to přestalo bavit, mrkla jsem se na instagram a na Facebook.
"Odlož ten mobil na chvíli!" zavolala na mě máma.
"No jó!" odsekla jsem znechuceně.
Když jsem nemohla být na mobilu, udělala jsem si zápisek do deníčku:

" Život upírky:
1) hodně problémů:
-> špičáky! (Zakrývat je při mluvení, nikoho nepíchnout, dávat pozor při líbání,...)
-> neprozradit to, že jste upír!
2) nadpřirozené schopnosti:
-> extra rychlé hojení   
-> chuť na krev"

Pak jsem se oblékla a šla na chvíli ven.  Zapisování na čerstvém vzduchu je přece jen lepší, a taky víc cool. V tom jsem uviděla Zuzku. Zavolala jsem na ni a zamávala ji, a ona hned přiběhla.
"Ukaž, co máš nového v deníčku?" zeptala se a vytrhla mi deníček z ruky.
"Ne!" vykřikla jsem, ale už bylo pozdě - Zuzka si četla moje upírská tajemství.

"C-c-cože? Ty jsi upír?!" vykřikla Zuzka.

Nadechla jsem se.
Sundala jsem si kontaktní čočky a odkryla jsem špičáky.
"Jsem upír" řekla jsem.
"Proč jsi mi o tom neřekla? Jsem přece tvoje nejlepší kamarádka!" řekla Zuzka.
"Neřekla jsem ti to, protože se nikdo nesmí dozvědět že jsem upír" odpověděla jsem jí.
Vtom jsem se já i Zuzka ocitly zase v tom kouzelném světě.
"Zklamala jsi mě. Proč jsi jí to prozradila?" řekla mi víla puberty.
"Ne, to je moje chyba. To já jsem se bez dovolení podívala na její deníček. Wtf, jak jsem mohla něco takového udělat?" řekla Zuzka.
"Bohužel. Monice musím sebrat to, že je upír." řekla víla puberty a smutně se na mě podívala.
"Nejde to nějak napravit?" zeptala se Zuzka zoufale.
"Bohužel ne" odpověděla jí víla puberty.
"Co kdyby se Zuzka taky stala nadpřirozenou bytostí? To by pak nevadilo že to ví, ne?" navrhla jsem.
"No... To by možná šlo" řekla víla puberty.
"Mohla bych být taky upír?" zeptala se Zuzka nadšeně.
"Jasně, ale pojďte obě dvě" řekla víla puberty.
Vysypal se na nás kouzelný prach a obě jsme vylétly do vzduchu.
Zuzce narostly špičáky a zfialověly oči, ale měla je víc do červena než já.
Oběma se nám úplně změnily vlasy. Já jsem je měla méně rovné a červené. Zuzka je měla fialové.
Mě se ještě prodloužil krk a Zuzce se prodloužily nohy.
Pak nám víla puberty řekla: "Jste ty nejlepší upírky, proto jste se takhle proměnily. Jste opravdu jedinečné a jste dobré kamarádky. Kdykoliv můžeš jít do svého světa a sem tímhle zaklínadlem."
Pak mi víla puberty podala papírek se zaklínadlem a já se Zuzkou jsme se vrátili do svého světa.

KOUZLO PUBERTYKde žijí příběhy. Začni objevovat