KOUZLO PUBERTY

8.

"Pííííííííííííííp! Pííííííííííííííííííp!" zazvonil mi budík.
"Wtf, už zase?! Proklínám tě, budíku!" zašeptala jsem naštvaně.
Odkopla jsem peřinu a šla jsem do kuchyně. Na snídani jsem měla müsli s ovocem.
Po snídani jsem si vyčistila zuby, oblékla jsem se a vyrazila jsem směrem k poli, kde jsem se setkala se Zuzkou. 
Když jsme byli upírky obě, nemusela jsem skrývat špičáky a bylo to mnohem lepší. Vtom na pole přiběhl Martin, a to mě překvapilo. Po škole vždycky jdeme spolu, ale ráno se na poli nikdy nesetkáváme.
"Wtf, Martine, co tady děláš?" vykřikla Zuzka.
"No, prostě jsem se s vámi chtěl vidět" řekl Martin a usmál se.
Kousek před školou si mě Martin zatáhl k sobě a chytl mě za ramena.
"Ehh... Mohli by jsme být na chvíli o samotě?" řekl Martin Zuzce.
"Jasně!" řekla Zuzka a šla za roh.
Pro jistotu jsme šli za keř.
Martin mě začal vášnivě líbat.
Dávala jsem pozor na špičáky, ale asi jsem nedávala pozor pořádně, protože jsem Martina píchla.
"Au! Ty máš špičáky?!" řekl.
"Ajaj, už to ví další člověk. To zas bude malér!" řekla jsem si v duchu.
"Ehh..." odpověděla jsem Martinovy. Pak jsem si sundala kontaktní čočky a odkryla jsem špičáky.
"Takže ty jsi upír!" vymáčkl ze sebe Martin překvapeně.
Podívala jsem se na něho s výrazem na tváři jako že mám malér.
"Ale to přece vůbec nevadí že to vím! Ty nemáš malér!" vykřikl Martin a rozesmál se. Já jsem se na něho tázavě podívala.
Když Martin viděl, že jsem to ještě nepochopila, tak řekl: "Moniko, já jsem taky nadpřirozená bytost."
Civěla jsem na něho s otevřenou pusou.
"C-c-cože?!" vykřikla jsem.
Martin si sundal bundu. Na zádech měl křídla.
"OMG, takže ty jsi anděl?!" řekla jsem.
"Ano, jsem" řekl Martin a dodal :
"Co takhle první rande?"
"Eeee... Ve světě nadpřirozených bytostí?" zeptala jsem se.
"Ano. Co třeba zítra o velké přestávce v kavárně "U andělského křídla" ?" zeptal se.
"Dobře" řekla jsem.
"Sejdeme se na holčičích​ záchodech" řekl Martin a odběhl do školy.
Šla jsem taky.
Přemýšlela jsem o tom.
Měla jsem neskutečnou radost že mě Martin pozval na rande. Ale smála jsem se tomu, že se Martin bude muset proplížit na holčičí záchody.
Pak jsem si vzpomněla na Zuzku.
"Ajaj, vždyť my jsme ji tam nechali!" pomyslela jsem si.
Pak jsem pohlédla na konec chodby. Stála tam Zuzka s Terkou a Luckou.
"Takže ona už šla sama!" řekla jsem si v duchu a šla jsem dohonit svoje kamarádky.