Takový příběh do jedné soutěže...
Mám v plánu ho po skončení soutěže smazat, ale pokud budeme mít v soutěži úspěch, nechám ho tu, protože by se vám mohl líbit 😏
Jinak to je kniha o dvanáctileté dívce jménem Monika, kterou puberta úplně změní...
St...
Zavedla jsem Zuzku do svého pokoje. "O víkendu jsme byli v Brně na představení delfínů" řekla a podala mi fotku. "Ti jsou cute" odpověděla jsem jí a se zájmem si delfíny na fotce prohlížela. "Můžeš si tu fotku nechat." "Vážně?" "Jasně" řekla Zuzka, usmála se a doplnila: "ať máš na mě památku." "Wow, moc ti děkuju, nalepím si tu fotku do deníčku." "Ty si píšeš deníček?" divila se Zuzka. "Píšu, chceš se podívat?" odpověděla jsem jí a podala jí deníček. Zuzka si ho se zájmem četla, a když uviděla svojí fotku, usmála se. "Moc hezké" řekla. Napsala jsem do deníčku: "Toto je fotka delfínů, kterou mi dala Zuzka na památku." Pak jsem tam tu fotku nalepila:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Moniko, zítra jedu na bazén." řekla. "Super, měj se tam hezky. My budeme zítra odpoledne doma." "Tak můžeš jet s náma!" vypískla Zuzka a radostí mě objala. "OMG! Vážně?" vykřikla jsem. "Hele vy dvě, ztište se!" řekla moje máma když na přišla k nám do pokoje. "Mami, můžu jít zítra odpoledne se Zuzkou na bazén?" zeptala jsem se. "Jasně, nemám s tím problém" odpověděla mi máma. "Ok, tak domluveno?" zeptala jsem se Zuzky. "No tak domluveno, zítra ve čtyři. Doufám že přijdeš." řekla Zuzka a plácla si se mnou.
