Sakamaki na dovolené

{12}

Akemi

Otevřela jsem dveře a vstoupila do domu, "tak jsi už doma Akemi," "mám jednu otázku.." řekla Akemi a Yui ji poslouchala. "Kde je Asami?" "je nahoře s Laitem, Sayuri, Reijim a ostatními...," Akemi se podívala na schody a ušklíbla se. "A na kterém pokoji Asami bydlí?" "mezi Subaruem a Ayatem..proč?" "jen tak." Po dokončení rozhovoru s Yui jsem šla nahoru po schodech, vyhla se pokoji kde byly ostatní a přímo do pokoje Asami. Prohledala jsem jí věci a narazila na její deník, hned jsem do něj nakoukla. Byly tam zajímavé informace o jejich plánech co chystá a co udělala.

Deník: 11.2. 2017

Dnes jsem se konečně dostala na místo kde jsem chtěla být. Jsem konečně s Laitem v pokoji...

12.2. 2017

Dneska zase uvidím svojí sestru..kéž by se nikdy nenarodila!..nemusela se ze mě stát taková kráva jaká jsem...no nic budu muset jít ještě vyřídit pár věcí, třeba vyřídit Akemi jednou v životě a to pořádně..přebrat jí kamarády a kamarádky...zničit jí život!!!..

Pokračovalo to dál ale vyrušily mě hlasy které se blížily do pokoje. Otevřela jsem rychle okno za sebou a skočila z balkónu dolů. Utíkala jsem pod stromy a na jeden z nich vylezla, dívala jsem se do jejího pokoje. "Laito ty jsi tak sexy a přitažlivý," Asami si omotala ruce kolem krku Laita a začala ho líbat. "Fuj"..řekla jsem a dívala se dál. Laito vyhrnul Asami tričko a sundal jí ho. "Na tohle se dívat nebudu" slezu ze stromu a jdu do domu.
Dojdu do kuchyně.

Yui

"Ach jo.." "co je Yui?" zeptala se Sayuri Yui. "Ale nic jenom mám divný pocit" "aha" řekla Sayuri a přehodila si nohu přes nohu. Dívala jsem se na ostatní co zůstaly semnou v obýváku. "Tak co budeme dělat dneska," podívala jsem se na ostatní a Reiji začal přemýšleta. A dal návrh že by jsme mohli jít do města ale tam se nechtělo zase Ayatovi a mě. Zvedla jsem se a šla ke dveřím. "Pokud vás něco napadne dejte mi vědět budu u sebe." Odejdu z místnosti a cítím na krku studený vánek a zimu, nevšímám si toho a dohdu k pokoji.

Otevřu dveře a vejdu do vnitř, sednu si na postel a povzdechnu si. "Nevěděl jsem že by jsi byla taková," zachychotá se hlas za mnou. Jsem vyděšena a bojím se otočit, "tak se otoč, ne? Eve.." Rychle se otočím a uvědomím si kdo to byl. Za mnou ležel kluk s oranžovími vlasy. "Yumo? C..co tu děláš Yumo??!" řeknu vyděšeně a dívám se na něj.
Hlavou se mi honily různé myšlenky. "Já?..no..asi..jsem se na tebe přišel podívat jak se ti daří a atd.." chvilku byl ticho a jak jsem chtěla něco říct tak spustil.
"Ale víc se mi stýskalo po tvé sladké krvy" olizne se a natáhne ke mě ruku. Rychle si stoupnu a vyletím z pokoje a zavřu za sebou dveře a začnu utíkat po chodbě. Po cestě jsem narazila do Shua. "Shu pomoc mi v mém pokoji je Yuma a chce moji krev.." řeknu vyděšeně a držím Suha za ruce. "Dobře tak já se tam podívám," povzdychne si Shu a jde semnou k pokoji. Otevře dveře od pokoje a vejde dovnitř, po pár minutách vejdu do pokoje i já a dívám se kolem. "Tak kde je?" zeptá se mě Shu a já jenom hledím do prázdného pokoje, "teď tady byl, ležel na posteli a řekl mi Eve." "Ale jak se zdá tak tady není," Shu odejde z mého pokoje a zavře dveře. Dívám se po pokoji ale nikde Yumu nevidím. "Hledáš mě?" ozve se za mnou, otočím se a stojí tam Yuma. Přirazí mě ke zdi, nohu dá mezi mé nohy, ruce mi chytne svojí rukou, nahne mi hlavu a zakousne se svými zuby do mého krku. Mám křečovitý obličej a po chvilce omdlím, Yuma mě probere a ležím na postely se svázanými rukami. "C..co to je?" dívám se na Yumu vyděšeně. "Ale nic" ušklíbne se a rukou mi rozepíná košily a stahuje džíny. "C..co to děláš?. Zčervenám a vzdychnu když mi přejede po stehně u mého rokroku. "Nestýskalo se mi jenom po tvé krvy" usměje se a začne mě líbat po krku, já se tomu chvíli bráním ale pak ho nechám.

Pokračování příště..
Promiň te že mi to tak dlouho trvalo ale než se člověk dostane k psaní chvíli to zabere X3. Ještě jednou se omlouvám ❤.
Přeji hezké čtení a budu ráda za vote, coment a že jste si to vůbec přečetli.