Sakamaki na dovolené

{2}

Já jsem šla rovnou do mojeho pokoje a vybalila si kufry. "Ayato?...ty budeš v pokoji s Laitem a Yui bude v pokoji s tebou Subaru," řekl Rei a šel do svého pokoje.

"Tak ty jsi Yui?," zeptal se kluk stojící ve stínu v rohu. Já jsem sebou jenom trhla a otočila se na toho kluka.

"Kdo...kdo jsi?," zeptala jsem se vystrašeně a podívala se do rohu. On tam ale nebyl, "tady jsem," řekl a já se otočila.

Stal přímo za mnou. "Já jsem Leo...jsem totiž stejný jako můj pravý bratranec Laito..." řekl a hodil mě na postel. "A...ale já...já...nedořekla jsem to a zakousl se mi do stehna, "máš tak sladkou krev," řekl a zakousl se znovu do stejného místa.

Začala jsem být unavená a v tu chvíli do pokoje vstoupil Subaru. "To si děláš srandu Leo?!!!," řekl Subaru a odhodil ode mě Lea.

"Subaru-ku," řekla jsem a omdlela. Stačil se na mě ještě podívat a já na něj jak drží Lea u zdi kterému tekla moje krev po rtech.

Subaru se otočil na Lea a svojí druhou rukou mu dal facku. "Ještě jednou se tady ukážeš a příjdeš o víc než jen modřiny," řekl nasraně a pustil ho na zem.

Leo naštvaně odešel ale s pohled na mě se mu na tváři objevil šibalský usměv. "Yui?," řekl vystrašeně Subaru a snažil se mě probudit. Ale nepovedlo se proto mě přikryl a já spala až do rána na večeři jsem se ani neukázala a ani Subaru.

Další den:

Ráno jsem vstala a všimla si že Subaru celou noc seděl v křesle vedle mě. Přikryla jsem ho dekou a šla se podívat po domě.

Když jsem se oblíkla do věci, šla jsem prozkoumat sídlo. Vyšla jsem z pokoje a hned jsem šla doprava kde jsem nebyla. Po cestě jsem potkávala samé dveře se jmény...

Pokračování příště...

Doufám že se vám tato kapitola líbila. Děkuji za vote, komenty a že jste si to vůbec přečetli... děluji za takové báječné čtenáře...