15. Stiles: Je to tady jako v tom zatraceném Osvícení! Nedivil bych se, kdyby z lesa vyšla dvě malá dvojčátka a žádala mě, abych si s nimi navěky hrál.
16. Scott: Potřebujeme pomoc.
Derek: Máme Isaaca.
Scott: Myslel jsem opravdovou pomoc.
(Isaac se zamračí.)
17. (Isaacovi se líbí Derekova sestra.)
Isaac: Takže tvoje... tvoje sestra. (Derek se na něj výhružně podívá.) Promiň, jo, je to... špatné načasování, promiň. Zeptám se později. Je to v pohodě. (Derek nadzvedne obočí.) Nebo nikdy. Jo, nikdy mi vyhovuje.
18. Lydia: Nemusel jsi se mnou jít domů.
Stiles: Jen jsem se chtěl ujistit, že dojdeš v pořádku.
Lydia: Měla jsem policejní eskortu.
Stiles: Vím, jak to na tom úřadu funguje, jasný? Nejsou tak spolehlivý, jak si o nich lidi myslí.
Lydia: Taky jsi se mnou nemusel jít až do pokoje.
Stiles: No, já... Jo, na to nemám co říct.
19. Stiles: Já se tě netoužím na nic zeptat. Stiles nemá žádnou otázku, nic.
Lydia: Vidím ti to na tváři.
Stiles: Možná má moje tvář tenhle vyslýchací výraz od přírody.
Lydia: No, tvůj vyslýchací výraz mi leze na nervy.
20. Scott: Jen tak ze zvědavosti - proč na mě pořád míříte tou zbraní?
Argent: Nejspíš tě pořád nějaká část mého já chce zastřelit.
Scott: To chápu.
