1. Kapitola

3.5K 186 4
                                    

Draco Malfoy:

Šel jsem po chodbě a díval jsem se přesně před sebe. Neohlížel jsem se. Nechtěl jsem vidět jak se na mě dívají. Nechtěl jsem vidět nic. Nejradši bych celý den jenom ležel a o nic se nestaral. Už tak toho mám až nad hlavu. Kruhy pod očima jsou vidět snad na kilometr daleko. Už se mi dlouho nestalo, že bych se pořádně  vyspal. Mám až příliš věcí co potřebuji promyslet. A občasné přenosy na Malfoy Manor mne ještě více vyčerpávají. 

Mám poslání, které nechci splnit. Ale budu muset. Jinak mne, a moji rodinu zabije on. Nesnáším ho. Je to jenom přítěž. Jen co jsem na něj začal myslet mi začala svědět levá ruka. 

Ale on není můj jediný problém. Je tu ještě jeden. O kterém nikdo netuší. A nikdo ani tušit nebude. Nesmí to nikdo vědět. Je to až příliš nebezpečné. A tak to dál dusím v sobě, ale je to čím dál tím silnější.

Harry Potter:

Seděl jsem ve Velké Síni. A vyhlížel jsem jedinou osobu, kterou chci dostat. Přišel a hned zamířil ke Zmijozelskému stolu. Sedl si a pozdravil lidi okolo stolu. Vypadal unaveněji než jindy.

Dnes mu to řeknu. Dnes se dozví pravdu. Miluji ho. Jeho vždy dokonale upravené vlasy, jeho úzké rty a ze všeho nejvíc jeho pronikavé bouřkové oči. Věřím, že je uvnitř dobrý člověk, jen to díky své výchově nedokáže dát najevo. Kdyby to věděl Ron, odsoudil by mě už jen za to, že je Draco Zmijozelák. Kdyby to věděla Hermiona, donekonečna by mě varovala, že mě nejspíš brzy podrazí, že mu nesmím věřit, že někdo jako on by mě nedokázal milovat.

Po snídani se zvedl, a já taky. Chci ho zastihnout. Chci mu to říct. Vyšel, a šel nejspíš na kolej. Ale já ho vzal za loket a dotlačil do pánských záchodů.

,,Co to děláš Pottere?" zeptal se jedovatě. 
,,Potřebuju ti něco říct." tázavě se na mne podíval. ,,Já... Miluju Tě."řekl jsem popravdě a podíval se mu do očí. Byly ledové, žádné známky emocí.
,,Tvůj problém. Já bych tě nikdy nemiloval, takže nechápu o co se snažíš. " chtěl jsem mu něco říct. Ale zastavil mne zdvižením ruky. ,,Už nic nechci slyšet. Tvoje city mě nezajímají, a nikdy zajímat nebudou." řekl chladně a odešel. Byl jsem z toho smutný. Jenže já se nevzdám.

Draco Malfoy:

Rychle jsem opustil záchody a běžel na místo, kde mne nikdo nebude pozorovat, vyrušovat, kde můžu být sám sebou. Rychlostí blesku jsem vyběhl všechny schody až na Astronomickou věž. Teprve tam jsem nechal všechny své masky spadnout.

Proč? Proč musel něco takového říkat?! Už skoro rok se snažím přesvědčit sám sebe, že mě nenávidí, že mnou opovrhuje. Jak by to vše bylo snazší, kdyby mě místo vyznání lásky urazil? Nenávidím se za to, co jsem mu řekl. Nenávidím se za to, co jsem v minulosti dělal. Nenávidím se za to, co ještě budu dělat, ale ze všeho nejvíc se nenávidím za to, kým jsem. Syn smrtijeda, smrtijed, zlý zmijozel, ledový princ... To nikdo neví, že to nejsem ve skutečnosti já? To to nikoho nezajímá? Ne, a je to tak lepší. Kdo by se o to zajímal, byl by v nebezpečí. Kdo by mi byl moc blízko, byl by v nebezpečí. A ze všech nejvíc Harry...

Harry Potter:

Nechápal jsem to. Celý týden jsem si s tím lámal hlavu. Proč? To mne snad tolik nenávidí? Ale já se ho nechci vzdát. Prostě nechci!

Zrovna šel po chodbě a vypadal tak nádherně, jako vždy. Možná mu na kráse jen ubíraly ty pytle pod očima. Potřeboval jsem slyšet jeden pádný důvod proč. Potřeboval jsem, aby mě ujistit v tom, že to ještě není všechno marné. Nikdo moc na chodbě nebyl. Tak jsem ho zatáhl opět na pánské záchody.

,,Ach.. To jsi jen ty." řekl, když mne spatřil.

,,Chci důvod." řekl jsem rázně.

,,Důvod k čemu? Nebo spíš na co?" jeho hlas se rozezněl po celé místnosti. Mohl bych ho poslouchat klidně celé hodiny.

,,Důvod proč mne nenávidíš. Důvod proč by náš vztah nemohl fungovat." konečně jsem se zeptal na ty otázky, co mne tak dlouho tížily.

,,Za prvé ti nemusím odpovídat a za druhé jsi nebelvír, od prváku se nenávidíme, stýkáš se s chátrou a jsme každý úplně jiný. A za třetí by si mi zkazil image." řekl posměšně a ledově se zasmál. Bolelo to.

,,Takže mne nenávidíš? Jediné slovo a vzdám se." řekl jsem nakonec. 

,,...Ano." řekl. Bylo to jako rána do obličeje. Přešel jsem k němu. Podíval se mu hluboko do očí. Smutně jsem se na něj usmál, a natáhl se k němu. Jemně jsem ho políbil na rty. 

,,Dobře. Budu to akceptovat." pošeptal jsem mu do ucha a odešel.


Takže...
Harry- Píše převážně Agness
Draco- Píše převážně Tessy

Doufáme, že se bude líbit. Budeme rády za jakýkoliv ohlas :) <3

I lied...||DrarryKde žijí příběhy. Začni objevovat