Kapitola 20

187 5 0
                                    

Wua, prázdniny rychle uběhly. No, moc se toho nezměnilo, ale teď pravidelně chodím na tréninky. Jo a v červenci jsem oslavila svoje šestnácté narozeniny. S Min Seok Yangem jsme se dohodli, že tam budu chodit i po škole. Jelikož si myslí, že mám dost práce, tak v neděli nebudu chodit na tréninky. S Jungkookem si pořád volám. Už se těším až ho po dlouhé době uvidím ve škole. O prázdninách byl docela dost zaneprázdněný.

***

Teď jsem skončila s tréninkem. Šla jsem do šatny se převléknout a jít domů se připravit na zítřejší den.

"Ahoj holky. Uvidíme se zítra." Zamávala jsem jim a šla na autobusovou zastávku.

***

Když jsem přišla domů, rovnou jsem si dala špinavé oblečení do košíku, udělala si hygienu, najedla se, připravila se na zítřek a lehla si do postele. *Cink* Vzala jsem mobil z nočního stolku a podívala se, kdo to je.

-"Ahoj Yoo Jung, promiň, ale zítra bohužel nemůžu přijít." Jungkooku.

-"Děje se něco? "

-"Jsem dost zaneprázdněný. Na celý týden. Ale slibuju ti, že v aspoň tohle úterý přijdu."

-"Ah, to nevadí. Bubu se na tebe těšit." Mobil jsem odhodila na noční stolek a otočila se zády k němu. Byla jsem dost smutná. Tolik jsem se těšila, že ho po dlouhé době uvidím. Malá kapka slz mi stekla po tváři. Slíbil mi, že hned první den školního roku se uvidíme.

***************

"Mějte se." Rozloučila jsem se s panem Hoonem a šla ke skříni si odložit druhou tašku se sportovním oblečení. Vešla jsem do třídy a připravila se na hodinu. Měli jsme ještě půl hodiny do výuky. Rozhodla jsem se počkat na Jungkooka, kdyby náhodou přišel. Sedla jsem si na dřevěné schody, které byly hned vedle hřišti. Pořád jsem se rozhlížela, jestli by tu někde byl. Dlouho jsem ho neviděla. Pak mi někdo silně chytil za paži a někam mě vedl. Otočila jsem se na osobu, abych zjistila, kdo to je.

"Yah! So Young! Co to děláš? Au, to bolí! "So Young mě pevně držela, že to bolelo. Někam mě tahala, tam kde tu nikdo nebyl. Pak mě strčila a já spadla na zem, tak, že jsem seděla.

"Překvápko!" Řekla So Young a já se podívala nahoru. Stála přede mnou Ha Neul. Vypadala jako oslavenkyně.

"Co to má být? Nechci ji tu." Řekla Ha Neul nudným hlasem.

"Yah, co to má znamenat?" Byla jsem dost vyděšená.

"Neboj se. Tohle bude překvapení." Řekla So Young a něco vytáhla z tašky.

"Step one. Než chceš udělat dort, hoď tam vajíčka." Řekla a pak jsem cítila nějaký sliz na hlavě. Byly to vajíčka. Hodila je po mně asi pět. Stékaly je z mé hlavy až dolů na zem. Cítila jsem jak kapky slz mi stékají po tváři.

"Step two. Bez mouky to nepůjde." Vytáhla z tašky mouku na nasypala je na mně.

"A step three. K tomu přidáme rybí omáčku." Všechen rybí omáčku na mně vylila. Celá jsem se klepala.

"Tadá! Tohle byl tvůj sen." Dořekla So Young. Pak jsem se podívala na Ha Neul.

"Hm, chybějí tu svíčky. Ale gomawo. Tohle je ten nejlepší dárek, který jsem dostala." Najednou se tam začali smát. Cítila jsem se bezmocně. Tohle se mi nikdy nestalo, že bych takhle dopadla. Holky odešly a já tu pořád seděla na zemi. Plakala jsem. Co to se mnou udělaly? Byla jsem celá od vajíček, mouky a rybí omáčky. Bála jsem se.

***

Mám štěstí, tady na škole jsou sprchy. Měla jsem na sobě černé sportovní kraťasy, bílé triko a bílé tenisky. Vlasy jsem si rovnou umyla. Vešla jsem do třídy a všichni se na mně otočili. Učitel se na mně podíval. Otočil se zpět k tabuli a pokračoval dál v učivu. Při cestě k mé lavici si všichni něco šeptali. Sedla jsem si a vytáhla si učení. Pak mi někdo hodil zmuchlaný papír. Cítila jsem se trochu jako na začátku, když jsem sem nastoupila. Papír jsem rozbalila. Bylo tam napsáno "SMRDÍŠ!" Všichni se pak začali hlasitě smát.

"Klid! Co se tu děje? "Bouchl do lavice učitel.

"Pane učiteli, myslím si, že tu něco páchne. Nechcete tu zavolat hasiče, aby se někdo vykoupal?" Řekla Ha Neul a všichni z toho dostali větší záchvat smíchu. Cítila jsem se hodně trapně.

"Dost! Buďte zticha a soustřeďte se na hodinu." Řekl učitel a pokračoval ve výuce. Byla jsem dost raněná. Chtělo se mi plakat, ale nemohla jsem plakat před celou třídou.

Hned po škole jsem radši nešla na oběd. Rovnou jsem si dala špinavou uniformu do vaku. Přehodila si přes záda tašku a druhou tašku na trénink jsem držela na pravé ruce. Vyšla jsem z budovy a uviděla pana Hoona jak na mně vystrašeně kouká.

"Nestalo se vám něco? Proč máte na sebe cvičební úbor? A po čem to páchnete?" Rychle ke mně přiběhl a kontroloval mě, jestli jsem v pořádku.

"Nemějte starosti pane Hoone. Jen jsem omylem upustila tác." Zalhala jsem mu.

"Opravdu? Radši pojďte rovnou na trénink, ať vás takhle nikdo nevidí." Rychle mě odvezl na trénink.

"Nemějte starosti Yoo Jung. Hned s tou uniformou zařídím." Řekla mi z okýnka.

"Moc vám děkuju. Jste moc milý." Poděkovala jsem mu a šla nahoru do šatny. Odložila jsem si tašku, vzala si pití a rovnou šla do tanečního studia. Vešla jsem dovnitř a viděla Rose a Jennie, jak tancují před zrcadlem.

"Ahoj holky. Kde je Lisa a Jinsoo?" Zeptala jsem se.

"Dneska nemohly přijít. A co to tu páchne?" Zeptala se Rose.

"To jsem já. Radši se neptejte. Je to dlouhý příběh." Řekla jsem smutným hlasem a trénovala s nimi.

***

Je deset večer a teprve jsem skončila s tréninkem. Rozloučila jsem se s holkami, vzala si tašku a šla domů. Rovnou jsem se najedla, udělala hygienu, špinavé oblečení dala do košíku, a začala se učit. Nevěděla jsem, jestli takovýhle denní způsob bude fungovat. Protože jsem docela dost unavená. Zrovna jsem se učila na fyziku a je půlnoc. Málem jsem usnula, jenže mě pak někdo zachránil. *Cink*. Natáhla jsem se pro mobil.

-"Promiň, že tě ruším, ale nějak ten plán se změnil." Jungkooku? Proč mi teď pozdě píše?

-"Plán?"

-"Promiň Yoo Jung, ale zítra nemůžu přijít." Dělá si srandu? Tohle je náš druhý porušený slib.

♥ Annyeon ^-^. Tak konečně je víkend. Jinak, chudinka Yoo Jung je šikanovaná Ha Neul. K tomu se její přátelství s Jungkookem rozpadá. Jak si myslíte, že to dopadne dál?♥

Best Friends? Forever [BTS Fanfiction]Kde žijí příběhy. Začni objevovat