Best Friends? Forever [BTS Fanfiction]

Kapitola 37

Po raním tréninku s Jungkookem jsem šla do koupelny se rychle osprchovat a umýt vlasy. Vzala jsem si džíny, bílé triko a přes sebe tenký šedý svetr. Když jsem vyšla z koupelny, viděla jsem Jungkooka bez trička.

"Dávej si pozor, co tu děláš. " Řekla jsem a začala si fénovat vlasy.

"Co? Ah, ale ty seš na to zvyklá."

"Ale Eun Jae není."

"Co já?" Když Eun Jae vešla do pokoje, hned se ji oči stokrát zvětšily.

"Vidíš co jsem říkala? Pokud víš, tak ona po tobě šílí." Jen jsem protočila očima a otočila se na druhou stranu.

"Co si o mně povídáte? Nerozumím tu vaši korejštinu." Znova se zeptala. I když Eun Jae má korejskou národnost, i tak neumí korejsky. Její rodiče byli dost zaměstnaný, takže neměli čas jí to naučit.

"Ale nic. Jenom, aby si Jungkook dával pozor, co tu dělá." Asi pět minut jsem si fénovala vlasy. Ze stolu jsem si vzala učení a šla do kuchyně se nasnídat.

"Eun Jae, dáš si chia puding?" Zeptala jsem se.

"Jo, klidně." Ozvala se z pokoje.

"Jungkooku a co ty? "

"Taky." Vydala jsem z ledničky misku s chia pudingem a rozdělila na tři porce. Na vrch jsem dala broskve a odnesla je na stůl. Ještě jsem si z ledničky vydala pomerančový džus a začala snídat. Najednou Eun Jae vyšla z pokoje a někam spěchala.

"Sakra! Zapomněla jsem, že mám tu prezentaci o Koreji a nestíhám! Jo a snídani si beru s sebou." Vzala si misku s chia pudingem a odešla. Pokračovala jsem dál ve snídani.

"Yoo Jung, kam mám jít na první vyučování?" Podal mi papír, kde měl rozvrh hodin. Papír jsem si vzala k sobě a přečetla si to.

"Hm, první vyučování máš něco s hospodářskou krizi v prezentačním sálu, pak máš oběd. Druhou seš k knihovně a třetí v učebně číslo 20." Vrátila jsem mu papír a napila se džusu.

"Tak málo? Myslel jsem, že končíme v osm večer, jak si říkala." Dal na mně nechápavý výraz.

"Ano, končíme. Každý vyučování má čtyři hodiny." Najednou se mu zvětšily oči.

"C-co? Čtyři hodiny?"

"Uhm. Zvládneš to?"

"Pokusím se." Pak začala snídat. Nejspíše jak jsem mu řekla, že jedno vyučování má čtyři hodiny, tak z toho byl v šoku. A docela dost, že nemohl pořádně držet lžíci. Ruka se mu strašně klepala.

"Seš v pohodě? " Zeptala jsem se.

"J-jo, v poho. J-jenom mám křeč v-" Chtěl něco říct, ale pak jsem ho přerušila.

"Ukaž, podej mi tu lžíci." Vzala jsem ho z ruky, nabrala jsem puding a dala mu do pusy.

"Jsi pořád stejná, jako kdysi." Řekl. Jen jsem mlčela a krmila ho dál.

"A co děláš, když nejsi se skupinou." Zeptal se.

"Studuju."

"Tak ve volném čase?"

"Jsem ve studiu a trénuju."

"A zpívá-" Pak jsem mu skončila do řeči.

"Nemluv a jez. Ať stihneš vyučování. "Ten se jen zasmál a otevřel pusu.

***

Je odpoledne a konečně si můžu naobědvat. Šla jsem do učebny, kde budu mít další vyučování a tam se naobědvala. Pak si někdo vedle mně sedl.

"Oh, ahoj Taylore. Dlouho jsme se neviděli." Usmála jsem se na něj.

"Ahoj. Byl jsem se třídou v Americe. A jak jsem tu postřehl, zahlédl jsem nového asiata, který by se ti mohl líbit." Udělal na mně perverzní výraz.

"Ah, asi myslíš Jeon Jungkooka. Toho znám už čtyři roky. Je u nás v pokoji."

"Ty snad znáš skoro všechny lidi." Zkřížil ruce a dělal uraženého.

"Byla to náhoda."

***

Konečně jsme skončili. Jsem tak ráda, že konečně můžu jít do pokoje. Vešla jsem dovnitř našeho bytu a viděla Eun Jae, jak vaří večeři a Jungkooka úplně unaveného na posteli.

"Jo Yoo Jung, už došly chia a broskve na snídani. Zajdeš tam potom?" Zeptala se mě Eun Jae.

"Jo jo." Věci jsem si odložila na pracovní stůl a rychle si dodělala něco s učením. Po nějaké chvilce nás Eun Jae zavolala na večeři.

"Jungkooku vstávej, ať o půlnoci nebudeš hledat v lednici jídlo." Malinko jsem ho vzbudila. Jídlo ze stolu jsem si vzala do pokoje a pokračovala v učení.

***

Konečně jsem to všechno měla hotový a teď jsem mohla jít nakoupit jídlo.

"Yoo Jung, tak kdy už jdeš nakoupit snídani." Řekla Eun Jae.

"Jo, už se chystám." Řekla jsem unaveným hlasem. Přehodila jsem přes sebe mikinu a rychle si nazula conversky.

"Počkej, jdu s tebou." Objevil se za mnou Jungkook.

"Ne Jungkooku, zůstaň tady. Seš unavený." Rozkazovala jsem mu.

"A ty jsi taky unavená. Máš obří kruhy pod očima." Jen jsem protočila očima a radši rychle odešla, aby mě nemohl následovat.

"Ty mě nikam neutečeš." Objevil se za mnou.

"Jungkooku."

"Ale ticho. Ještě se ti může něco stát. Hlavně pozdě večer." Jen jsem povzdechla a pokračovala v cestě.

***

"Bude to 5€." Řekla prodavačka. Zaplatila jsem a Jungkook vzal tašku s jídlem.

"Jungkooku, seš si jistý, že to zítra zvládneš?" Zeptala jsem se.

"Zvládnu to. Nemusíš se něčeho bát."

"Nejsem si jista. Hned jak jsem přišla domů, už si rovnou spal na posteli."

"Byl to první den. Postupem času si na to zvyknu." Pak jsme šli přes park, je to nejkratší cesta na univerzitu.

"A co rap?" Zeptal se.

"Už moc nemůžu trénovat. Možná nějaké to ráno, ale je to zhruba jedenkrát týdně. Vstávat brzy ráno a jít pozdě spát, to bych už nezvládla. A co ty?"

"Asi jsem na tom stejně, jako ty." Jen jsem kývla hlavou, ale pak se někdo před námi objevil.

"A hele, koho tu pak máme. Že by nejznámější jiho-korejští zpěváci? Raperka Yoo Jung a Jungkook od známé skupiny BTS." Stáli před námi pět kluků. Nepochopila jsem, co to dělají a jak to, že nás znají.

"Hej, kdo jste?" Řekla jsem.

"Kdo jsme? Jsme skupina Haters. Jsem James a tihle jsou Alex, Justin, Daniel a Eric." Představoval je James.

"A to má být co? Pokud zpíváte, ráda si to poslechnu." Zkřížila jsem ruce a dala na ně nezajímavý výraz.

"My nejsme žádná pěvecká skupina. Jsme skupina, která je proti Kim Chong Uni." Cože to řekli? Najednou jsem jediná vyprskla smíchy. Jungkook nejspíše nechápal, co říkali.

"Čemu se směješ! "Zaječel na nás.

"My jsme z jižní Koreji, ne ze severní. Prostuduj si novověk v Asii." Chytla jsem Jungkooka za ruku a chtěla odejít. Jenže si stoupli před námi.

"Ale ale ale, bojíš se nás?" Řekl Alex.

♥ Annyeon ^-^. Moc se omlouvám těm, kteří mají ty klučičí jména, miane xD. Jinak co si zatím o tom myslíte? A ještě vám chci poděkovat za votes a zhlédnutí ^-^.♥