3.kapitola

106 5 0
                                    

Když jsem se ráno probudila šla jsem se nasnídat. Pozdravila jsem se s mámou. A šla jsem si udělat ranní hygienu. Vyšla jsem z koupelny a šla jsem se převléknout. Vybrala jsem si červené šaty.

Šla jsem se podívat na Facebook, dvě zprávy první od Vadima a druhá od Áni. Nejdřív jsem přečetla zprávu od Vadima. Stálo v ní: Víš co já to ruším tu schůzku v jednu....No něco už mám domluvený
Já: OK ale v ta ve dvě platí jo?
Vadim: Jo

A přečetla jsem si zprávu od Áni. Stálo v ní: Hele zítra přijď  ke mne musím ti něco říct.
Já: OK hele zítra za tebou přijdu ale ve dvanáct
Áňa: jo jo jasně
Já: ahoj
Áňa: ahoj

„Mamí zítra jdu k doktorovi." řekla jsem. „Proč?" zeptala se mě máma. „Kvůli prohlídce a potom půjdu za Áňou," řekla jsem. Koukala jsem se na hodiny bylo teprve 12:00 tak jsem se šla na obědvat, tím pádem jsem na telefonu už hodinu řekla jsem si v duchu.

Když už byli dvě hodiny, tak jsem stála v parku chvilku po mě přišla Áňa. „Čau,"řekla Áňa. „Ahoj" řekla jsem, a obejmuli jsme se. „Mě neobejmete?" zeptal se za námi Vadim. „Ne představ si že ne"zažertovala jsem. Šla jsem ho obejmout, protože dělal smutný obličej. „Hele tak co půjdem ke mě?"zeptal se Vadim. „Ok" zahučela jsem. A šli jsme k Vadimovi domů.

Když jsme přišli k Vadimovi domů tam na nás vybafla Yanna. Všichni jsme se lekli a Vadim vypyštěl jako holka. Všichni jsme se začali smát. Najednou mi začal vyzvánět telefon. Zvedla jsem ho.
„Dobrý den tady je okresní nemocnice"
„Dobrý den tady je Zoe Whiteová"
„Já volám jenom proto že vaše otce srazilo auto."
„ A je v pořádku?"
„Má zlomenou ruku a zlomenou nohu ale pro jistotu si ho tady necháme na pozorování ."
„Mohla bych ho jít navštívit s kamarádkou?"
„Jo jistě nashledanou."
„Naschle." a zavěsila jsem to rozbrečela jsem se ještě víc.

„Co se stalo?" zeptal se mě Vadim.
„Mého otce srazilo auto je v okresní nemocnici má zlomenou ruku a nohu prý si ho tam radši nechají na pozorování," a začala jsem fňukat.

„Áňo šla by jsi prosím se mnou za mým tátou?" zeptala jsem se jí.
„Jo pojď ať tam jsme co nejdřív v té nemocnici."

Šli jsme rychle na autobus cest byla pomalá tak jsem se koukala z okna ať to rychlejš uteče. Když jsme byly v nemocnici tak jsme šli na recepci a tam jsem řekla „Já se jmenuju Zoe Whiteová a tohle je moje kámoška Anna Zouharová"

Ta paní nám řekla ať jdem na pokoj číslo 14. Tak jsme tam šli viděla jsem svého tátu s mojí mámou jak se tam objímají. „ Ahoj tati jak ti je?" zeptala jsem se. „Bylo mi i líp," řekl táta a šla jsem ho obejmout. “ „Mami já už půjdu domů," řekla jsem. A pomalu odcházela. Šla jsem i s Áňou ke mně domů kde jsem se rozbrečela a Áňa mě obejmuli a šla si sednout se mnou na postel. „ Proč brečíš vždyť je v pořádku," řekla Áňa. „Víš co já zkusím zavolat mé mámě jestli mi dovolí tu být s tebou na noc nebo ne," řekla Áňa a šla volat mámě (svojí). Pochvilce přišla a měla ve tváři smutný výraz. „Promiň ale nedovolila to," řekla Áňa. „Tak jo já zavolám Vadimovi," řekla jsem.

Áňa chvilku předtím než jsem mu zavolala tak odešla domů.

Já: Ahoj Vadimem nechtěl bys přijít?
Vadim: Jo klidně za pět minut jsem u tebe
Já: OK



Ahojky doufám že se vám 3. kapitola líbila , chci jenom říct že jsem moc ráda že to čte tolik lidí budu moc ráda za každý vote a komentář

Setkání s Vadimem (ff of VADAK)Kde žijí příběhy. Začni objevovat