3.

18 2 0
                                    

Když opět začalo zvonit na hodinu, museli jsme se vrátit zpátky do třídy.
"Bože, teprve druhá hodina!!!!" řekl sem otráveně
"Jo, no a zrovna teď je matiku!!!!" A píšeme!!!! Skvělý!!!!" řekl sem naštvaně
"Ne, jenom to ne!!" Já to vůbec neumím! Musíš mi pomoct, nemůžu si dovolit dostat další pětku!!!!" řekla se strachem Mary
Neboj se!!!! Až se nebude McGregor dívat, vypočítám ti to." usmál sem se na ni
"Děkuji moc, Stephi!" řekla
Miloval jsem, když mi takhle říkala. Od ostatních se mi to hnusilo, ale od ní to znělo vždycky hrozně pěkně.

Pohled Mary

Stephan se na mě poslední dobou pořád tak divně dívá. Vůbec nevím co se s ním stalo. Je takový zamyšlený. Budu si s ním muset promluvit.
"Máš v pátek čas?" zeptala sem se Stephana
"Jo, jasně. Já mám čas vždycky. Chceš si dát zápas v CS:GO?" zasmál se
"Ne, to ne. Spíš sem myslela, že bychom mohli jít ven? Třeba na kafe, pizzu nebo tak?" řekla sem
"Jo, jasně a v kolik?" zeptal se nechápavě
"No, tak kolem páté?" navrhla sem
"Ok, počítám s tím, ale potom si ten zápas dáme!" řekl a rozesmál se
"Jo, jasně, ale stejně tě rozdrtím jako vždy!!" řekla sem sebevědomě
"Dobrýýýý den, milí žáci!!!" vtrhl do třídy profesor McGregor
"Dneska si dáme tu naši písemku!!!" zákeřně se zasmál
Celá třída zasténala a já s nimi, protože sem matiku nesnášela!! Nakonec sem dostala za jedna, protože mi to Stephan vypočítal. Byla sem hrozně ráda. Po škole se mě Stephan zeptal: "Nechceš si dneska zahrát v Minecraftu nějaký minihry?"
"Jo, jasně ráda! Dáme Build Battle?" navrhla sem
"Ok, tak kolem čtvrté se připoj!!" řekl a rozloučil se
Vtom ke mně přišel Kyle:
"Ahoj, Mary. Nemáš zítra čas?"
"Jo, mám. Co potřebuješ?" zeptala sem se
"No, chtěl sem tě pozvat ven." řekl a prohrábl si své tmavě hnědé vlasy
"Jo, proč ne. Bude sranda!!" zasmála jsem se
"Ok, tak v pět u parku!!" řekl a odešel
Dělá si srandu?! Právě mě pozval ven?! Nikdy to neudělal! Co řeknu Stephovi, moc dobře vím, že ho nesnáší!! pomyslela sem si
Po zbytek cesty domů, sem na to tápala a řekla sem si, že to Stephanovi neřeknu.....
Večer sem zapnula počítat a připojila se na Teamspeak. Přidala si Stephana......
"Ahoj, Bloody Mary! Jdeme je rozdrtit svýma stavbama?!" řekl a usmál se
Dívala sem se do jeho modrých očí a přemýšlela sem jestli mu to říct nebo ne?
"Haló, je tam někdo?" řekl
"Jo, jasně. Sry, nad něčím sem přemýšlela?" nejistě sem odpověděla
"Nikdy nad ničím nepřemýšlíš. Co se stalo!" překvapeně se zeptal
"Ale, nic!" řekla sem a on si jenom pohrával s vlasy
"No, nic. Jdeme na to!" řekla sem a začali jsme hrát
Skoro pokaždé jsme vyhráli! Miluju když můžu hrát se svým nejlepším kámošem hru a zvlášť se Stephanem. Občas sem měla pocit, že k němu cítim i něco víc než kamarádský vztah. Hráli jsme asi do půlnoci a pak se mi začali zavírat oči, takže sem se rozloučila se Stephanem a šla si lehnout. Než sem ale usla, hryzalo mi svědomí, jestli sem to neměla Stephanovi říct?

GAME OVER!!!Kde žijí příběhy. Začni objevovat