GAME OVER!!!

14.

Pohled Stephana

Vzbudil jsem se přesně na zvonění budíku. Vzpomněl jsem si na Mary a na včerejšek. Přemýšlel jsem nad tím celej den. I ve škole a to jindy dávám pozor!!! Rozhodl jsem se, že za ni zajdu.
Po škole jsem nasedl do autobusu, který měl směr až k nemocnici. Vystoupil jsem před obrovskou bílou budovou a šel na vrátnici. Vrátný byl pěkně protivný, tak se na něj vykašlal a šel najít nějakého doktora. Naštěstí jsem potkal dost milou paní doktorku, která mě zavedla až k Mary.
"Jéé, vy jdete za slečnou Danielsovou?! Zavedu vás tam!" řekla mi a usmála se.
Dovedla mě až k pokoji číslo 77.
"Tak tady to je!!" řekla a odešla
Opatrně jsem otevřel dveře. Nechtěl sem ji probudit. Spala. Byla tak krásná.
"Bože Stephe, co zase meleš?!" řekl jsem si v duchu. Asi mi vážně hrabe, že si povídám sám se sebou.
Sedl jsem si na židli vedle ní a díval se na ní. Po chvíli jsem ale usnul. Když jsem se probudil, stála u okna. Poticbu jsem stoupl ze židle a šel k ní. Chytl jsem jí ze zadu za pas. Chytla mě za ruce a otočila se.
"Ále, kdopak se nám to probudil?!" řekla a dala mi pusu. Bohužel jen tu kamarádskou.
"Potřeboval jsem tě vidět. Měl jsem o tebe strašný strach. Nemohl jsem spát. " řekl jsem a zadíval se do země
Chytla mě za ruce.
"Neboj. Nic mi není. O víkendu mě pustí domů. A na ten turnaj půjdu, takže si to o víkendu s někým rozdáme!!!!" řekla a zasmála. Ani po tom všem ji úsměv na tváří nezmizel. Její optismus jsem ji záviděl. Já takový nikdy nebyl.
"Co, ti pořád je?!" zeptala se mě
"Nic. To je jedno..." odpověděl jsem jí
"Stephi?! Poslední dobou nejsi v pohodě!?" řekla a zadívala se mi do očí
V tu chvíli, jako by ve mně něco přeskočilo.
"Kurva!! Už se mě na to neptej!!! Nic mi do prdele není, tak to neřeš!!" řekl jsem
"Fajn, tak pak za mnou nelez, když mi ani nejseš schopnej nic říct!!!!" řekla hlasitě
"Ok, tak víš co?! Já radši půjdu!! Jste mi všichni u prdele!! Ty i ten tvůj Kyle. Můžeš si s ním šukat jak dlouho chceš!!! Mně je to už úplně u prdele!!!" odpověděl jsem naštvaně a chystal se na odchod. Podíval jsem se na ní. Stála tam s rukama u pusy a vykulenýma očima. Zamračil jsem se otevřel dveře od pokoje a bouchl s nimi. Vztek se ve mně vířil čím dál víc.
Šel jsem na záchod a podíval se do zrcadla. Byl jsem rudý jak rajče. Srdce mi hlasitě bušilo. Začal jsem se stresovat. Musel jsem si vlézt na záchod a vyzvracet se. Bylo mi totálně mizerně. Měl jsem chuť si něco udělat nebo se zabít.
Vyběhl jsem z nemocnice a šel domů. Dal jsem si do uší sluchátka, ale hudbu sem nevnímal, protože jsem nad tím usilovně přemýšlel. Musel jsem se stavit do obchodu. Chtěl si něco koupit. Nejlíp nějakej alkohto.. Když jsem šel k pokladně, tak se na mě prodavačka podívala a řekla mi
"Hochu!! Ten alkohol ti nemůžu prodat. Je mi líto.
Naštvaně jsem ho šel vrátit a odešel domů.
Doma jsem moc dobře věděl kde naši schovávají alkohol. Nad krbem jsme měli malou skříňku, kde naší schovávali veškerej alkohol. Vzal jsem si flašku Jacka Danielse.
"Ten chlast nosí její příjmení!!!" zařval jsem.
Neřešil jsem to. Vzal jsem si to do pokoje. Nic jinačího mě nenapadlo. Sice jsem nikdy moc nepil, ale jiná možnost mě nenapadala. Otevřel jsem to a přičichl si. Ta vůně mě totálně uspokojovala. Sice jsem nerd, ale něco vydržím!!!
Napil jsem. Chutnalo mi to, tak jsem nepřestával. Sledoval jsem tu hnědou tekutinu, jak postupně mizí. Za chvíli se mi začali dělat mžitky před očima. Motala se mi hlava. Zkusil jsem se zvednout. Podařilo se mi to, ale hned potom jsem sebou seknul na zem. Vypil jsem celej obsah. Bylo mi totálně blbě. Díval jsem se do stropu a přemýšlel nad kravinama. Po chvilce jsem si stoupnul a šel ke schodům. Nohy se mi pletly úplně všude. Chytnul jsem se zábradlí, ale ztratil jsem rovnováhu a spadl. Rozbil jsem flašku a pořezal se. Červená tekutina mi stékala po ruce. Chtěl jsem si jí prohlídnout, ale zatemnělo se mi před očima......