V noci sem vůbec nespala!!! Pořád mi hryzalo svědomí, že sem to Stephanovi neřekla. Chodila sem ráno po domě jako zombík. Vůbec sem neměla na nic náladu. Do školy sem sice šla, ale skoro celej den sem prospala. Na Stephanovi bylo vidět, že utrápený z toho, že mi není dobře....
"Hele, vypadá to s tebou mizerně. Nechceš jít radši domů?" utrápeně se na mě podíval svýma modrýma očima
"Ne, nic mi není. Jenom se potřebuju pořádně vyspat!" řekla sem
Bylo na mně hodně vidět, že sem byla unavená. Kruhy pod očima nezakryl ani make-up a měla sem ke všemu zarudlé oči!
Zbytek hodin sem tak nějak zvládla a šla sem unaveně domů. Když se ode mě utrápený Stephan vzdálil. Myslela sem si, že to nepřežiju. Co mě dokázalo jedině probudit byli Twenty One Pilots ve sluchátkách. Doma sem hodila batoh do kouta a vlezla do postele. Během okamžiku sem usnula. Probudilo mě až halasné zvonění upozornění na mobilu.
"Sakra!! Jdu s Kylem ven!!" zděšeně sem vykřikla
Rychle sem na sebe něco hodila, vzala jsem si peněženku, mobil a klíče a vyběhla sem z domu. Vtom mi zapípal Messenger:Stephan: Tak co. Dáme CS:GO? :-)
Já: Ne, promiň. Je mi pořád špatně......
Stephan: Ok, tak nic... :-)Začalo mi být zle. Lhala sem mu!
"Ahoj, Mary!" pozdravil mě Kyle
"Ahoj!" řekla sem a snažila se překrýt, že mi není dobře
"Jdeme teda do pizzerky?" navrhl a prohrábl si svoje vlasy, měl je tak husté a lesklé.....
"Jo, dobře. Ke Třem Lipám?" navrhla sem
Přikývl a my jsme šli.
V pizzerii jsme si dali na půl sýrovou pizzu. Neměla sem na jídlo sice náladu, ale snažila sem se sníst aspoň jeden kousek. Přišlo mi to blbý to nejíst, když mě pozval.
Pořád sem musel myslet na Stephana. Co asi dělá? Doufám, že se o mě netrápí?
"Hele Mary, co kdyby si mi poradila nějakou taktiku do CS:GO? Vyznáš se ve všech hrách. Poraď mi prosím" zeptal se a zadíval se mi do očí
"Jo, jasně ráda." odpověděla jsem a prohrábla si svoji bloňdatou ofinu
Celou dobu jsme se bavili jenom o hrách.
Když jsme ale odcházeli z pizzerie, udělalo se mi zle a já se musela vyzvracet do příkopu. Kyle okamžitě přiběhl ke mně!!!
"Proboha, copak se stalo? To bylo to jídlo? Není ti nic?" řekl a obávaně se na mě zadíval svýma hnědýma očima
"Já.....!" Ale nedořekla sem to, protože sem se rozbrečela a padla mu do náruče. Pevně mě stiskl a začal mě utišovat. Řekla sem mu všechno o tom, že sem to Stephanovi neřekla a že se bude určitě zlobit atd.
"Neboj se. Stephan se zlobit nebude, jak ho znám." řekl a pohladil mě po vlasech. Já mu padla znovu do náruče a začala zase brečet.
"Fakt, věř mi! Neboj!" řekl znovu
"Asi máš pravdu" řekla sem a utřela si slzy z očí
"Promiň, jsem hrozná citlivka" řekla sem stydlivě
"Ne, to nevadí" řekl a usmál se.
"No nic, asi už půjdu. Myslím, že sem ti scénu udělala až dost!! Potřebuju se uklidnit u her!!!" řekla sem
"Ok, tak já tě ještě doprovodím a kdyžtak večer něco zapaříme!" řekl a zasmál se.
Nic sem mu radši neodpověděla, protože sem se styděla už dost!!!!
Když mě opustil, zase sem se rozbrečela. Bylo mi fakt blbě. Ani písničky mi nepomohli. Když jsem dorazila domů, zapla počítač a připojila se na Teamspeak. Stephan byl online a tak jsem mu zavolala. Okamžitě se ozval: "Ahoj, tak přece ses nakonec odvážila. Jdeme dát CS:GO?" jeho hlas byl nějaký utrápený a smutný. Ale dnes se mi už nechtělo nic řešit. Bylo mi mizerně až dost.....Pohled Stephana
Když jsem přišel domů, bylo mi fakt divně. Měl jsem strach o Mary. Málokdy ji bývá špatně jak dnes. Řekl jsem si, že to nechám plavat a půjdu si lehnout. Po pár hodinách jsem napsal Mary, jestli nechce dát CS:GO. Když mi odepsala že ne, neřešil jsem to.
Řekl jsem si, že bych se mohl trochu provětrat, což se stává málokdy. Šel jsem tedy do parku. Venku byl nádherný jarní den. Zapadající slunce dělalo krásné světlo. Rozkvetlé stromy nádherně voněly a ptáci zpívali jako o život........
Když jsem se tak procházel uviděl jsem Kyla. Neřešil sem ho do té doby, než sem viděl jak se objímá s Mary. Tiskla se k němu a mně píchlo u srdce. Nechtěl sem už nic vidět a běžel sem domů co nejrychleji to šlo. Ten debil se objímal s Mary! S mojí Mary........
ČTEŠ
GAME OVER!!!
Teen FictionMary je sedmnactiletá gamerka, která se snaží prosadit jako profesionál. Její kamarád Stephan je do ní úplný blázen, ale má strach jí to prozradit. Jednoho dne se ale kolem Mary začnou dít divné věci......