Dorian x Chaol

2

Ráno Chaola probudili těsně před rozedněním. Někdo nechal princi v komnatách výhružný dopis. Okamžitě se oblékl a vyrazil za Dorianem.

Dorian seděl na posteli a v rukou držel kousek pergamenu. Opravdu to byla výhrůžka smrtí, mířená na Doriana. Díky tomu král přikázal Chaolovi chránit prince a zvýšit počty stráží. Jak se někdo mohl dostat tak blízko k princi? Vyřídí si to se stáží z dnešní noci.

Chaol přistihl sám sebe, že se obává o princův život a o prince vůbec. Co na tom bylo špatného? S Dorianem byli blízcí přátelé.

Celý den strávil prací, pomalu si nenašel čas ani na jídlo. Stále ale myslel na Doriana, na jeho modré oči a zářivý úsměv, kterým obstědřoval dámy. Chaol z toho měl zvláštní pocit. Žárlil snad na ženy kurunního prince? Večer ho princ pozval povečeřet v jeho komnatách.

Stáže ho dovnitř pustili bez ptaní. Dorian se na něj smutně usmál.

,,Promiň že přidělávám práci a ještě zdržuju." řekl když si sedali k malému stolku. Chaol jen zavrtěl hlavou.

,,Život korunního prince je priorita, zvlášť pokud se dalším králem nemá stát tvůj bratr." řekl skoro žertovně, ale myslel to vážně. Dorian se rozesmál, Chaola přitom zahřálo u srdce.

Dojedli a Chaol se začal sbírat, aby odešel, Dorian ho ale zadržel.

,,Nechcete zůstat kapitáne Westfalle? Nerad bych umíral sám." zeptal se a stále držel Chaolovu ruku. Chaol se usmál a posadil k posteli.

,,Zůstanu, ale nehodlám vás nechat umřít princi." pokračoval Chaol ve hře. Dorian už se neudržel a rozesmál se. Jeho smích byl nakažlivý a za chvíli se smál i Chaol.

Dorian: Kousek po kousku se k Cholovi přibližoval. Už byl na dosah, když na něj Chaol upřel své hnědé oči. Dorian už nemohl. Natáhl se políbil Chaola, který prostě ztuhnul.

Přitáhl se k němu blíž.

,,Co.. co to děláš?" dostal ze sebe Chaol.

,,Co bys řekl?" opáčil Dorian s podmanivým úsměvem.

Chaol: Už si byl jistý, že se při včerejší večeři nemýlil. Byl si také jiistý, že nejen Dorian chtěl vidět jeho ale i naopak. Chaol nevěděl kdy si uvědomil, že na prince kouká jinak, ale Dorian to zjevně viděl a opětoval. Naklonil se, aby tentokrát on políbil Doriana. Ten polibek s radostí opětoval.
Chaol se polibky přesunul na Dorianův krk. A začal mu rozepínat zdobený kabátec, aby se dostal na Dorianovu halenu. Dorian mezitím Chaola připravil o obojí (kazajku i halenu). Dorian si prohlížel Chaolovu odhalenou hruď, čehož si Chaol velmi rychle všimnul.
,,Závidíš?" pošeptal Dorianovi.
,,Trošku." ušklíbl se Dorian. Oba už neměli haleny ani kazajky.
Chaol ho hladil po zádech i po břiše, užíval si Dorianovu blízkost, vůni a pozornost. Neměl čas dělat si starosti s důsledky toho všeho.
Přesunul se polibky na Dorianovu hruď a rukou mu zajel na zadeček.
Dorian měl co dělat, aby nesténal na celé kolo. Když Chaol sjel rukama níž zastavil se.
,,Chaole. Přestaň to je rozkaz." vyznělo to hlasitěji a ostřeji než původně zamýšlel.
Chaol ztrnul a póhledl do Dorianových očí.
Dorian okamžitě zalitoval. Chaolův výraz mluvil za vše.
,,Promiň." pošeptal mu a položil Chaola na záda pod sebe. Usmál se a políbil Chaola, který se jen zdráhavě připojil.
Po chvíli už byli zase tam, kde přestali a Chaol pochopil o co Dorianovi šlo, proto ho chtěl trochu potrápit. Natáhl se a zajel rukou pod Dorianovi kalhoty, aby ucítil jeho připravenou chloubu. Chvíli jen pomalu předjížděl rukou po Dorianově údu.
Dorian se mohl zbláznit když ho Chaol vzal do ruky. Neubránil se tichému stenu, který Chaol zastavil polibkem. Díky Chaolovi se teď Dorian je stěží ovládal.
Oba už tam byli tak jak je bohové stvořili. Dorian přesunul ruku k Chaolovu zadečku. Nejdřív do něj vniknul jen jedním prstem, Chaol na to reagoval poněkud bolestným výrazem. Dorian se mu to pokoušel vynahradit polibky na krk a hruď. Postupně stejným způsobem přidal druhý i třetí prst.
Až si byl jistý, že by Chaolovi neměl ublížit vytáhl prsty a nechystal se se svou chloubou. Zastavil se tázavě pohlédl na Chaola. Ten jen kývl a přitáhl si Doriana do polibku. Když do něj Dorian pronikl, bolestí se prohnul v zádech a do očí mu vyhrkl slzy.
Dorian panikařil, nechtěl aby to Chaola bolelo.
,,Můžeme přestat..."začal, ale Chaol ho přerušil.
,,Chceš mě stejně jako já tebe." prohlásil.
Při druhém přírazu se bolest opakovala, ale při třetím, Doriana narazil na místo, které Chaola naplnilo rozkoší, takže jen stěží zadržel hlasitý sten.
Při každém dalším přírazu se snažil dotknout onoho místečka. Postupně přidal na tempu. Cítil, že za chvíli bude. Vyvrcholil uvnitř Chaola, který ještě potřeboval pomoc. Vystoupil z něj a nahnul se nad Chaolovu chloubu. Vzal ji do pusy a začal hlavou pomalu pohybovat.
Chaol chtěl korunního prince upozornit, že už bude nestihl to a bíla tekutina naplnila Dorianova ústa. Čekal by, že to Dorian vyplivne, ale ten vše spolykal. Ještě několikrát Chaola políbil na krk a spolu se vydali do postele.
Leželi natisknutí jeden na druhého a Dorian objímal Chaola pažemi.
,,Víš už něco o tom kdo mi vyhrožoval?" zeptal se šeptem.
,,Tvé písmo bych poznal vždycky." odpoveděl Chaol a políbil Doriana...