29

45 3 0
                                    

Dívala jsem se na ni s vykulenýma očima. „Já jsem Alexis, ne Persephona," pípla jsem tiše. Aspoň tedy myslím. Ale Persephona se mi líbilo víc. Přitahovalo mě to K tomu jménu. Znělo melodicky, královsky, vznešeně a tajemně.

„Ach, ale ty nic nevíš? Tvoje božská matka nic neřekla?" Zakroutila jsem hlavou a polkla. O čem to mluví? Moje máma patří mezi božstvo? Co je za blbost. Chci vysvětlení.

„Vidím ti na očích, že chceš znát pravdu, tak se hezky usaď, princezno. Tento příběh je starý přes dva tisíce let. Pamatuješ si báji o Persephoně?"

OPRAVENO: 15.04. 2019

Konec všehoKde žijí příběhy. Začni objevovat