Jedná se o příběh dívky jménem Any, která pochází z mudlovské rodiny a měla to štěstí, že dostala dopis do Bradavic. Navíc se stala kamarádkou Lily Evansové se kterou společne s poberty prožívá vtipné i chmurné chvíle.
1 září: Zabouchla jsem kufr od auta a vyrazily jsme. Jely jsme až na hl. nádraží, kde jsme vysedly, vzaly si vozík na něj naložily věci a šly na nástupiště 9, kde jsme měly projít přepážkou na nástupiště 10. Vzala jsem mamku za ruku a řekla ,, tři, dva, jedna teď! A společně s mamkou jsem se rozběhla se vstříct svému osudu. Už, už jsem očekávala náraz a zavřela oči. Asi po pěti sekundách jsem otevřela oči a zjistila jsem, že stojím na nástupišti plném lidí s nejrůznějším oblečením a věkem. Všimla jsem si veliké vysací cedule s názvem nástupiště 9 a 3/4 směr Bradavice. Už z dálky jsem viděla črvenou kštici ,,Lilly" vyhrkla jsem a vyrazila i s mamkou za ní, kdyby vás zajímalo co je s mím tátou, tak je to voják a je na půlroční misi. ,,Ahoj Lily", řekla jsem. ,,Čau ty třeštidlo" odpověděla a zářivě se usmála. ,,Tak tohle je moje mamka Sue Werdichová" představila jsem jí mojí mamku, hubenou, malou a se světlými vlasy. ,,Moc mě těší madam" , odpověděla a podala jí ruku. ,, Já jsem Lilly Evansová, ale jsem tu sama, protože moje mamka je sestrou v autě a taťka v práci." ,, Ty máš sestru" ??' zeptala jsem se zvědavě." ,, Ano mám, ale o tom ti povím, až později", řekla a v očích se jí zaleskly slzy. Nakonec ( i přes naše reptání) nám mamky donesly kufry ke dveřím vlaku, kde jsme se rozloučily a se slzami v očích odcházely hledat volné kupé. Prošly jsme asi kolem 7 kupé, když tu se Lilly zastavila, otevřela kupé na její straně a začala mluvit na chlapce s tmavě hnědými, až skoro černými vlasy a se zřejmě zlomeným nosem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Čau Seve", řekla a hezky se usmála. ,,Nemáš tady místo??" Chlapec jí úsměv oplatil, ale v zápětí se zamračil. ,,Promiň Lill, ale nemám, držím ho kamarádům a otec mi vkládal na srdce, že musím sedět s nimi." ,,Aha tak to je mi líto", odpověděla a zatvářila se smutně. ,,Tak pojď Ann" , řekla na mě a zabouchla dveře od kupé. Já se ještě otočila a viděla smutný výraz v chlapcově tváři. ,,Kdo to byl Lilly", zeptala jsem se v zápětí. ,, Ale, můj kamarád z dětství to on mi pověděl o Bradavicích a o kouzlech." ,,Tak to máš štěstí", odvětila jsem,,Já se to musela dozvědět sama z knížky kterou mi dal Brumbál". ,,Tys potkala Brumbála??"zeptala se Lilly. ,,Jo, přišel k nám kvůli dopisu". Lilly neodpověděla a obě dvě jsme mlčely, celou dobu, než jsme dorazily k poloprázdnému kupé. A hádejte, kdo tam seděl?? To střapaté pako, které lezlo na sloup u Gringotovy banky.(jak nečekané)Ještě s dalšími třemi kluky. Jeden byl černovlasý, vysoký a snědý s krásným úsměvem a byl zatraceně sexy. Druhý byl trochu s bříškem s kratšími blonďatými vlasy a se světlým, buclatým obličejem. A třetí ten měl vlasy ve špinavéblond barvě v krásněm tvaru, přes bílou košili k bradavickému obleku se mu rýsovaly svaly a jinak byl vysoký a na unaveném obličeji měl pár jizviček, zřejmě od nějakého pádu. Tenhle život v Bradavicích bude super, pomyslela jsem si a s úsměvem na tváři jsem otevřela dveře. Lilly se na mě sice ublíženě podívala, ale nic neříkala a stoupla si vedle mně. ,,Ahoj, máte tady volno", řekla jsem tentokrát já. Ten střapatý chlapec zvedl hlavu s chvíli se na nás díval, (teda víc než chvíli). ,, Tak máte??", zeptala jsem se znova. Teď vzhlédnuli i ostatní a ten černovlasý řekl,,Jo jasně sedněte si" a zářivě usmál. Mimochodem já jsem Sirius Black, tohle je Peter Petigrew řekl a ukázal na obtloustlého chlapce, vedle něho je Remus Lupin( to byl ten chlapec s jízvami) a vedle mě je James Potter( to bylo to střapaté pako z příčné). ,,Těší mě",řekla jsem. ,,Já jsem Any Werdichová a ta rudovlasá je Lilly Evansová". ,,Ahoj", špitla Lilly a usmála se. Pak jsme si sedly a celou cestu si s klukama povídaly. James a Sirius, jak jsme po chvíli zjistili, byli ještě větší třeštidla, než já. Remus byl strašně hodný a Peter byl hodně a fakt hodně stydlivý. Úplně jsme se zapovídaly a já se koukla ne hodinky.,,Za 15 minut tam máme být", řekla jsem a s Lilly jsme si vzaly hábity a šly se na záchod převléct. Když jsme se vrátily, kluci byli už převlečení a vlak začal zpomalovat. Za chvíli začala na chodbě začala mačkanice a my se do ní připojili. Vystoupily jsme ze vlaku a před námi se otevřelo krásné, ale chabě osvětlené nástupiště.
................................................................ Tak po týdnu další kapitolka.😉Moc vám děkuji za přečtení i za vote jste vážně super.👌🏼 Kdyby jste našli chybičku a nebo se chtěli na něco zeptat, klidně nápište do komentářů. Za chvíli ten příběh bude mít děj, tak to vydržte😃 Mája🌹🐾 Ps. Teď jsem se uzdravila tak budou kapitoly vycházet častěji😊
