MenT a Dogg ? 👬

Část šestnáct (Přípravy)

Tuto kapitolu věnuji @MajuskaZavodna , jelikož je mojí věrnou čtenářkou, která nikdy nezklame :) A prožívá osudy postav od začátku až do konce stejně jako já.

27.9.2016

Když se Tomáš uklidnil, začal jsem přemýšlet jak to udělám. Jeho pokoj znám snad nazpaměť to není problém. Ale překážkou jsou jeho rodiče. To nevadí já to prostě zvládnu. Musím letět s Tomem. 

Kolem 17 hodiny vyrážím šouravým tempem k autu. Čekal jsem tak dlouho aby byli doma jeho rodiče. Cestou k jejich baráku mi v autě hrála ta nejúžasnější písnička. Musím si pobrukovat její text, jelikož vystihuje mé pocity. (Pozn:.Naughty Boy - Runnin' (Lose It All) ft. Beyoncé, Arrow Benjamin)

  Runnin', runnin', runnin', runnin'
Runnin', runnin', runnin'
Ain't runnin' from myself no more
Together we'll win it all
I ain't runnin', runnin', runnin', runnin'
Runnin', runnin', runnin'
Ain't runnin' from myself no more
I'm ready to face it all
If I lose myself, I lose it all  

Když dorazím k baráku začnu mít opět ten nepříjemný pocit strachu, ale tentokrát to není z jejich reakce. Bojím se že mne tam pro věci nepustí a já poletím sám. Zazvoním na zvonek a čekám. Přijde mi to jako věčnost než se ovšem otevřou dveře a v nich stojí Tomášův táta. Je to vysoký, mile vypadající starší chlap něco okolo 45. Vždy jsem ho měl rád, ale on teď nevypadá nadšeně.

H: "Dobrý den, jdu jen Tomovi pro věci." 

Mírně zakřičím přes branku aby mne slyšel.

TT(Táta Tomáše): "No tak pojď dál branka je otevřená."

Nevypadal tak nazlobeně jak Tomova mamka, ale ani nebyl tak přívětivý jako býval. Pomalu  jsem došel ke dveřím a on mě pustil dovnitř. Mlčky mne zavedl k Tomášovi do pokoje a a dal mi velké tašky abych mu tam mohl dát věci. Nevydržel jsem tam jen tak mlčky balit věci a nezkusit s ním mluvit.

H: "Můžu se na něco zeptat? "

TT: "Jen do toho."

Zatím zněl přátelsky, neměl jsem sebemenší důvod se bát ho zeptat na cokoli.

H: "To už se svým synem nikdy neuvidíte?"

Najednou jsem se k němu otočil čelem chtěl jsem aby mi to řekl do očí. Přece jenom neděje se nic tak hrozného aby ho museli odstřihnout úplně. Je jenom GAY. Myšlenky se mi honili hlavou jedna za druhou.

TT: " Víš....Nevím jak to říct. Mě to nevadí dokonce má moji podporu, ale Dana (Tomova mamka) to prostě nějak nezvládla a já musím podpořit svoji ženu. To by si měl přece chápat."

H: "To chápu, ale Tomáš je váš jediný syn. To se ho vzdáte jenom kvůli tomu že vaše žena nedokáže pochopit že se tak její syn narodil? On si vybrat nemohl stejně jako já."

TT: "Já vím....Popřemýšlím o tom."

Na to už jsem neodpověděl stačilo mi vědět že se pokusí přemýšlet nad tím jak najít kompromis. Zase jsem začal dál mlčky balit Tomovi věci. Přemýšlel jsem zda mu mám brát vše nebo jen věci na tu cestu do Ameriky. Nakonec jsem se rozhodl radši vzít vše včetně notebooku a všech důležitých věcí. Najednou z ničeho nic jeho taťka odešel a přinesl mi pivo. Zdvořile jsem odmítl jsem tu autem, bylo vidět že ho to mrzí asi si chtěl ještě povídat. Tak jsem poprosil o nealko abych mohl řídit. Ochotně mi ho donesl a začal.

TT: "Víš já to trochu tušil. Měl tě tu pořád dokud jste si na to svoje natáčení nepořídili studio. A když jste nebyli tady tak Tom chodil k vám, pořád. Jen lituji toho že jsem tu nebyl včera třeba by to bylo o něco teď jednodušší."

Tiše jsem ho pozoroval a cítil svíravý pocit na hrudi. Bylo mi všechno tak moc líto. 

H: "No...Mysleli jsme že budete taky doma, ale nebyl. Potřebovali jsme to říct jelikož už se nechceme schovávat. Milujeme se a na tom se prostě nedá nic změnit."

Koukal na mne, beze slova ke mne upíral své oči. Dneska jsem zjistil po kom má Tomáš tak úžasné oči.

TT: "Jsem rád že to tak cítíš hlavně ty. Chci pro Toma jen to nejlepší."

Začínal jsem vidět smutek a bolest v jeho očích. Bylo mi to strašně líto ale ono se to urovná. Tohle nebude mít dlouhého trvání. 

H: "Tak na tom se shodneme chci pro něj také to nejlepší. Myslím že už mám vše minimálně na tu cestu do Ameriky. Takže už bych měl vyrazit ať nemá Tom zbytečně strach."

TT: "Jo jo jen jeď a vyřiď mu že ho mám moc rád a kdyby chtěl tak že mi má zavolat."

H: "Vyřídím mu to."

Jeho táta jen přikývnul a pomohl mi s taškami do auta. Byl jsem rád že Tom má oporu aspoň ve svém tátovi. Myslím že až mu to řeknu bude taky rád. Startuji svého mazlíka, ano to auto zbožňuji a vyjíždím směr náš dům. 

Otevřu dveře do baráku a vidím jak Tomáš okamžitě vyběhne z obýváku směrem ke mě. Jen ukážu na auto. Jsou v něm ještě dvě tašky. Musím uznat že toho má docela dost ale 3 týdny jsou 3 týdny. Vidím jak na mne upíra svůj pohled, stejný jako má jeho táta. Pomalu se přiblížím a políbím ho na tvář. Tomáš mi polibek oplatí a dál kouká.

T: "Tak co byla doma máma nebo táta? A jak to probíhalo?"

H: "Byl doma táta a ...."

Vše jsem mu převyprávěl a koukal na jeho reakci. Byl nadšený, určitě byl rád že má aspoň někoho kdo za ním stojí. Hned popadl mobil a napsal sms v které stálo jen DĚKUJU! A pak zavelel že se musíme jít pomalu připravovat k odletu že už je to za chvilku. Poslechl jsem ho a pomalu stoupal směrem k mému pokoji s ním ruku v ruce.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Předposlední kapitolka a pak už bude jen závěr. Doufám že se Vám to líbí a doufám že ode mne budete číst další FF, která je zase o někom jinem. Za komentáře a vote budu moc ráda :)

Olá amigos :D

PS: Přemýšlím o krátkých jednodílovkách, které by byli inspirovány mými sny. Ale o tom zatím jen uvažuji :D