,, Severusi mohl bys mi podat ten malý kosmetický kufřík, prosím? " dotyčný podává kufřík své ženě.
Na výletě v Amazonii bylo krásně! Prošli všechno asi třikrát. Každý den je průvodci vedli do nových a nových cest a vždy, když se vraceli šli po stejné cestě jako včera, předevčírem....
Dívka vytahovala kosmetiku a pokládala na svá místa v koupelně, v nočním stolku a šatně. Mladý kouzelník mezitím vykládal šatstvo. Konečně usedli na pohovku.
Hermiona usedla na klín svého manžela a ptala se,, Nechtěl by sis najít nějakou práci?" muž obtočil ruce okolo jejího trupu a spletl prsty,, Jo, promiň zapomněl jsem ti říct, že jsem podal přihlášku na školu a čekám na jejich odpověď... " dívka ne něj zmateně pohlédla,, Vždyť ty nezapomínáš..." poškádlila ho. Pobaveně kroutil hlavou na jednu a druhou stranu.
,, Jo, jo to jsem si taky myslel... tak co říkáš? " vrátil se k tématu.
,, No jo super, ale proč jsi teda před tím odešel, když se tam zase vracíš?"
,, Odešel jsem kvůli těm malým spratkům. Když jsem tam pracoval dřív, jako ještě před tím než jsi nastoupila ty, byli tam takoví spratci, že to nebylo ani možné. Byl jsem nejusměvavější a nejlepší učitel... děti odtama byly kruté a plné posměchu. Byla jen otázka času, kdy mi něco provedou. Důvěra, tu jsem v nich stratil. Od té doby jsem byl nemilosrdný, krutý a zlý na každé děcko odtama. Pak ses, ale... objevila ty a ten hrozný Harry. Toho jsem nenáviděl, protože mě z každé voloviny, která se tam odehrála obviňoval... "
,, Aha, tak to jo to vysvětluje tvoje zlostné výpadky ze začátku našeho vztahu... A kolik jsi vlastně měl jak jsi nastupoval?"
,, Byl jsem čerstvě po škole. Měl jsem sedmnáct a místo toho, abych si udělal něco výš jsem si nechal místo jako učitel lektvarů. Asi dva, tři roky po té ses objevila... " rozzářil se,, no spíš, že ty jsi byla už asi v druhém nebo třetím ročníku a já jsem se toho místa ujal..."
,, Jo ták.. " odmlčela se dívka.
Dívka poté odešla do kuchyně. Když se vracela měla na stříbrném, vyleštěném podnose dva šálky, položené na mini talířcích. Kolem nich bylo rozpoložené mléko, cukr a lžičky.
,, Myslela jsem, že si dáš taky, tak jsem ti donesla kávu... " položila tác na prosklený konferenční stolek a sedla si vedle Severuse.
Dal si rád a dívce to udělalo radost, poté jen pozorovali oheň a sem tam spolu promluvili. Dopili šálky a ulehli do postele.
Polibek na dobrou noc, zhasnout světlo, dlouhé zívnutí a spánek.
<****>
Otevřu oči a všimnu si, že v domě je ještě docela tma. Protřu si čelo a zavřu oči s tím, že si na chvíli zdřímnu.
Tentokrát se vzbudím později, mnohem. Když otočím hlavu před očima najdu Severuse, který právě snídá. Potichu opustím postel a vykročím za ním.
Stojím přímo za jeho osobou a když přitisknu ruku na jeho rameno cukne sebou a topinka mu vypadne z ruky. Otočí se na mě a zasmál se.
,, V klidu zlato. Je to v pořádku. To jsem jen já. "
Vzal svou topinku a dojídal. Sedla jsem si naproti němu. Po snídani jsem se prohrabávala v čerstvé poště.
,, Severusi? Tohle bude pro tebe..." podala obálku mládenci a ten ji přijal. Sedl si naproti ní a četl...
,, Zlato? Mám pro tebe dobrou zprávu! Vzali mě!" jásal.
,, Jo? Tak to je úžasný! " obmotala dívka ruce okolo jeho krku a vlepila mi dlouhý polibek na ústa.
Den nástupu do práce
Dneska jsem vstal kupodivu brzy. Vstal jsem už v 6:30. Ale musím říct, stíhal jsem vše krásně!
Líbl jsem ji na čelo a ze spánku se usmála a přetočila se na druhou stranu.
Tiše jsem zavřel a zamkl dveře a opustil náš pozemek.
Pozdravil jsem po cestě pár lidí, které jsem potkával. Cesta na nádraží byla dlouhá a mrazivá.
Konečně nádraží King Cross. Projdu sloupem jako každý kouzelník a objevím se na nástupišti 9 a 3/4. Bradavický expres už čekal. Dokonce i sním nastoupilo i pár dětí a budoucích kolegů. A taky POČKAT!!! Vždyť to je Remus a Sirius. Oni učí v Bradavicích?
No to jsem si pomohl! Vejdu do volného kupé a čtu Denního veštce.
,, Severusi, jsi to opravdu ty? " muž se otočí a jeho noční můra se stala pravdou. Ve dveřích stál Remus a po chvíli došel i ten prašivý pes.
,, Očividně..." odsekl.
,, Mužem si přisednout? " zeptal se nejistě.
,, Prosím..." ukázal na sedadla a zbývající Poberti se usadili.
,, Vypadáš dobře! Ta Hermiona s tebou dělá zázraky... " začal Sirius.
On se se mnou normálně baví? Bez urážek a tak? Zajímavé...
,, Děje se něco, Severusi?" vkroutil se i Remus.
,, Nic, jen je to nezvyk nebýt středem VAŠÍ posměšnosti... " rýpl si Severus.
,, Jo emm. Víš, chtěli bychom se ti omluvit za naše mládí.. nezačali jsme zrovna nejlíp, to se musí nechat." litoval Sirius.
,, To je minulost... " konejšil jsem ho.
Cesta byla trošku zvláštní, ale užil jsem si ji! Na to, že jsem byl s zbylými Poberty.
