Between lines....(Ziall/Narry)

sixth

děkuju za 300+ reads

Divil jsem se, že cesta plynula tak rychle. Asi to bylo ironicky tím, že jsme skoro pořád mlčeli.

Náš rozhovor mi spíš připomenul časy, kdy jsme byli na střední a moc jsme se neznali. Prohodili jsme vždycky jen pár slov ze slušnosti a pojem oční kontakt, jsme vůbec neznali. Strašně jsme se styděli a přesně jako tehdy...

..i teď jsem se bál že ať řeknu cokoliv, bude to špatně.

Sledovali jsme přes sklo blížící se město které se doslova topilo v mlze.

"Je to jako kdybych tohle město viděl jen dvakrát. Před sto lety, a teď.." Uchechtl se Harry ale já si všiml, jak mu úsměv rychle zmizel a s těžkým povzdechnutím sklopil hlavu.

"Počkej až uvidíš podruhé obývák a kuchyň a nebo 'Will a Grrace'"

Láskyplně jsem se na něho usmál a pokusil jsem se ho rozveselit. Chvilku nereagoval a jenom si hrál se zipem u mikiny a i když jsem věděl, že mě slyší až moc dobře. Po chvíli se mu zvedl jeden koutek a se zvláštním zábleskem v očích se na mě podíval.

"Oni už nevysílají Queers as Folk?"....

Autem se rozezněl náš smích.

"Ne už ne ale dopadlo to dobře, Justina nakonec požádal o ruku"

Prohlásil jsem pyšně a široce jsem se usmál. Harry si projel prsty husté vlasy a protáhl se. Všiml jsem si že se blíží zatáčka k našemu domu. Hlasitě jsem polkl.. Proč začínám být zase, sakra, nervózní. Všechno bude fajn.

Bude to úžasný.

Zaparkoval jsem na stejném místě, od kud jsem ráno vyjel a vypl motor. Byli jsme doma.

"Tak...." Vydechl jsem  a odepnul jsem si pás. Dlaně jsem si položil na kolena a koukl na Harryho který měl opřenou hlavu o okýnko.

Zaregistroval mě. Pomalu se od skla odlepil a donutil se k úsměvu.

Muselo to být pro něho tak těžké....

"Pojď ke mě.."

Zašeptal jsem a rychle jsem se k němu nahnul. Jednu rukou jsem mu položil na kostnaté rameno a druhou jsem mu obtočil kolem pasu. Ucítil jsem jak automaticky položil ruce na mé zády a roztomile se ošil.

Políbil jsem ho.

A pak znova.

Jemně jsem slíbaval každou část jeho horkých, suchých a vášnivých rtů. Jemně a náruživě jsem vkládal do polibků všechno. Něhu a lásku. Cítil jsem jeho doteky na temeni a bříška prstů na týlu a bylo to jako kdybych měl tisíc motýlů v břiše. Jako elektrický blesk v mém těle. Jako kdybych byl na nějakém místě na zemi, na kterém bych byl jenom  s ním.

Podíval jsem se mu do tváře. Oči měl zavřené, řasy se mu jemně chvěly a někdy se trochu zamračil když chtěl, abych na polibcích přidal.

Tak moc jsem ho miloval.

Tak moc byl dokonalý.

"Můžem?"

Pomalu jsem se od něho odtáhl a palcem jsem ho pohladil po ostře tvarované lícní kosti.

Přikývl.