kapitola 2.

2.3K 65 1
                                    

Oči se mi zamlžily slzami.Nemohla jsem dýchat , konečně jsem viděla.Ne nasaďte mi to zpět,nechci vidět,jak umírám . "Kde je šéf?Má tady princeznu" Slyšela jsem hrubý mužský hlas.Mluvili dokonce i Rusky.Bože doprdele já nechci umřít, musím něco vymyslet mysli Cam ,mysli sakra."Hej Roberte, pojď ji převzít!" Převzali mě silné ,za to něžné ruce.Tak opatrné.Nechci otevřít oči ,tak mě pálily.Pomalu jsem je otevírala.Spatřila jsem nějaký sklad, velký sklad.Počkat?To je lano? Srdce se mi zastavilo.Na velkém stolu jsem spatřila doslova mučící nástroje . Nůž,boxer,lano, ostnatý drát,pila.Bože můj.Byla jsem tak slabá.Když už mám zemřít,tak za co? "Roberte buď na ní hodný jinak nás zabije" Robert? Opovážila jsem se pootočit a podívat se mým vrahům do očí.Robert.Kolik mu tak mohlo být?18? Ó můj bože,tak mladý.Svět je zvrácený.Dovedli mě někam dozadu,je to jasné udělají nepořádek až mě zabíjí . Při pohledu na pilu  mi vyschlo v puse."Pane, našli jsme ji." Posadili mě na křeslo před muže,nemohla jsem odtrhnout od něho zrak .Byl velice silný na svůj věk velice elegantní.Měl oblek a plno prstenů.Na ruce jsem zahlédla vytetovaný kříž.Byl mi tak povědomý.Kolik mu tak bylo?40? Měl černé krátké vlasy a velice ostré rysy."Camille,jak krasné jméno."Promluvil."Omlouvám , že jsme tě museli unést,ale tvoje matka by jistě nesouhlasila,abych tě viděl".Ty oči . Úplně stejné.Stejné jako já .Jantarově modré.Byla jsem jediná, která je měla."Co,c-o po mě chcete.?"Vykoktala jsem slabě.

Dcera mafiána Kde žijí příběhy. Začni objevovat