Kapitola 3.

2.4K 59 0
                                    

"Neboj se,Camille máme si tolik  co říct,nemusíš se mě bát.No to mě poser.Unese mě neznámý vůz a já se nemám bát. "K-do jste?"kuňkla jsem slabě.Slabě se zasmál."Jsem tvůj otec Camille". Úplně se mi zatajil dech.Nemohla jsem mluvit.Po šestnácti letech mě unesou neznámí lidé k mému otci.Neskutečné a navíc je to mafián,vrah, zrůda.Vše ve mě vřelo.Odhodlaná jsem se mu zadívala do očí."Co po mě chceš po šestnácti letech? Dělal si celou dobu, že neexistuji a ještě k tomu jsi vrah?Co po mě chceš?"Byl zticha.Moji reakci asi nečekal,ale vypadalo to že si to velmi užíval.Hlasitě se zasmál,tak rozzlobená jsem ještě dlouho nebyla."Ach zlatíčko,jsi tak krásná, když se zlobíš jde vidět, že jsi po mně..Ale bohužel jsem se dozvěděl že mám dceru před rokem.Mezitím jsem přemýšlel,jak tě získat.S tvojí matkou jsem mluvil.Moc nadšená nebyla.Vždy jsem chtěl potomka , nechápu proč tě přede mnou zatajovala.Já nejsem vrah Camille ,jen dělám svou práci a dělám ji velice dobře.Taky chci aby jsi měla vše co chceš.""Mě si jen tak nekoupíš.Chci jít domů!""Tvůj domov je u mě zlatíčko, pojď semnou."

Dcera mafiána Kde žijí příběhy. Začni objevovat