kapitola 5.

2.1K 49 0
                                    

"Chtěl bych ti ukázat tvůj nový domov,domov ,který si zasloužíš,,
"Právě jsi mě unesl z mýho domova!,,
Jaká ironie.Nedáváš pozor a najednou se ti změní život.Pořád tomu nemůžu uvěřit.Není to jen zlý sen?
Matka mi vždy vyprávěla hrozné příběhy o panovi "Démonovi,,,který ubližoval lidem.Časem jsem zjistila,že myslí mého otce. Vždy mě chtěla jen chránit ,ale moc se jí to nedařilo .
"Měl by jsi mě prostě pustit domů ,prosím,,. Zmocnily se mě obavy o matku ..o tom ,co semnou bude..
Ale někde uvnitř mě ,jsem byla silná ,neprůbojná .Nenechám se zničit."Camille , víš..,, zastavil se .V očích se mu mihla nakrátko něha.Ve tváři měl vážný výraz.
"Doma už nejsi v bezpečí, víš má práce je riskantní . A nedovolím ,aby ti někdo ublížil..,, "Co ? Co tím jako myslíš? Někdo po mně jde ? Jako co bude s mámou ? Na tu nemyslíš ,měli  bychom ji ochránit ,musím ji zavolat hned!,, Vytryskly mi slzy z očí,zmocnila se mě hysterie."Camille ,uklidni se ,matka o tobě ví,ví ,že jsi v pořádku ,musíš se uklidnit!,, Nemohla jsem přestat. "Pusť mě domů ,prosím ,co mi chceš udělat? Nic jsem neudělala,nikdy jsem tě nechtěla znát!" Vrtěla jsem sebou a popadla jsem záchvat vzteku a hysterie.Otec pokývl za mě. A já pořád vzlykala a křičela.Možná se mě chce zbavit.Najednou mi silné ruce obemkly pas a já cítila píchnutí do krku.Upadla jsem do hlubokého spánku .
Začala jsem se probouzet.Oči mě děsně pálely.Strašně mě bolelo za krkem .Zamžikala jsem. Zdál se mi hnusný sen."Camille jsi cvok ,, zasmála jsem se sama sobě.Byla jsem omámená.A zrak jsem měla rozostřený.Zavřela jsem oči a usnula.Po pár hodinách mě probudilo světlo .Hluboce jsem vzdychla a už chtěla prosit matku ,aby mě nechala dnes doma,ale matku jsem neviděla.V tu chvíli se mi zatajil dech. A v očích jsem měla hrůzu.

Dcera mafiána Kde žijí příběhy. Začni objevovat