Alenka

druhá.

o řádku let později.

Kamarádky na sobě měli poněkud nemravné věci. Mini kraťásky sem, mini sukně tam. Jako bych se ocitla mezi nějakými děvkami. Kluci tu byli převážně v slušivých košilích s krátkým rukávem a na nohách kraťasy. Když v tom si postesknu. Kde je Matěj? 

,,Pročpak tu sedíš tak sama?" uslyšela jsem ve chvíli, kdy mi někdo sáhl na rameno a sedl si vedle mě. Rychle jsem se otočila a ujistila se, že mi nikdo nechce nic udělat. 

,,Matěji!" vykřikla jsem, ale ne moc nahlas a obejmula jej, ,,zrovna jsem na tebe myslela!" 
,,Tak ty jsi na mě myslela jo?"zašklebil se na mě, ,,a na co přesně jsi myslela?" dodal svůdným hlasem.
,,Matěji, jsem ráda, že jsi už tady. Možná jsem se trochu bála, že nepřijdeš." uculila jsem se.

,,Bála?" zopakoval.
,,Asi by mi to bylo trošku líto." říkala jsem a u toho pohlédla do těch jeho pronikavých očí.
,,Tak to ti musím vynahradit" mile se usmál. Následně se zvednul, stoupnul si přede mě a mírně se poklonil: ,,Smím prosit?"

,,Zajisté" uniklo mi s úst.

Chytila jsem se za jeho ruce a on mi pomohl vstát. Následně jsem šli do tancujícího davu. Rozhlédla jsem se a uviděla, jak se na mě směje Zuzka. Mrkla na mě a běžela ke klukovi, který měl na starosti muziku.

Ajéje. 

Po chvilce jsem uslyšela pomalou píseň. Matěj mě jemně chytil za boky a já jemu propletla ruce za krkem. Zlehka jsme se pohybovali v rytmu hudby.

Jakoby nic jiného neexistovalo. Jen on a já. Jen místo, ve kterém jsme se zrovna nacházeli a vzduch, který jsme zrovna dýchali. Připadala jsem si jako princezna. Matěj pro mě byl jako princ, který si mě pomalu přitahoval blíž a blíž.

Když v tom mě políbil. 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Nevím moc, co se dělo pak, a co se děje dál v naší zahradě a domě, já totiž byla ve svém pokoji s Matějem.

Dravě mě líbal. Můj bože, je to tak vzrušující! Nevydržela jsem to déle. Rozepnula jsem mu košili během toho, co obšťastňoval můj krk. Bylo to tak příjemné. Když se mi konečně podařilo rozepnout každičký knoflík, tak si košili sám ochotně sundal. Na chvíli se mi zastavil pohled na jeho břichu. Páni!  Když v tom mi Matěj začne sundávat šaty. Šlo to velmi lehce.

,,Ty jsi tak krásná." vypadlo mu, když si mě prohlížel bez šatů. U prohlížení ale nevydrželo dlouho. Znovu se zmocnil mých rtů a jeho ruce se pohybovaly nebezpečně blízko mého rozkroku. Jemně na mně ležel a já cítila každý kousek jeho těla.

,,Alenko!" otevřeli se najednou dveře a v nich stál opravdu rozzlobený táta, ,,jak mi to hodláš vysvětlit? A co ty lidi tam dole? A co ty to tady vlastně děláš!" křičel.

A doprdele.

Náhle se dole vypla hudba a šlo slyšet, jak lidé pomalu odcházeli vchodovými dveřmi. 

,,No, tak už abych šel, že." řekl omluvně Matěj během toho, co si sbíral oblečení po pokoji. Táta si ho přejel přísným pohledem div nezavrčel a pak pokračoval: ,,Tak tohle je vrchol. Tohle jsi vážně přehnala. A víš co? Už mě nebaví ty tvoje výlevy. Dole mi ti tví kamarádíčci rozbili plno věcí. A to nemluvím o tom, že jsi přede mnou jen ve spodním prádle. Alenko, pochop, že už mě to vážně nebaví. Milion poznámek ve škole, horší průměr jsem neměl ani já. Několik dutek. Kamarádíčkování se se sprejerema a potom zkrášlit  vchod na radnici, vloupání se do botanické zahrady, vlastně ani nevím, proč jsi to dělala, falšování mého podpisu, podplácení úředníků a další. Říkal jsem si, že je to jen mladistvé výtržnictví. Ale už to asi nezvládám. Víš, čím jsem ti hrozil, a tentokrát to opravdu splním, to se neboj."