We Save Them... [FINISHED]

#11

Howdy!!
Jsem tu po dalším porodu s další kapčou!!!
Tahle knížka mě začala bavit a doufám, že ji dokončím...
hmm.. šestý smysl mi zase říká, že se tu někdo dá asi dohromady.
BTW... užijte si to!

,,Dám ti vybrat. Můžeme ti dát sádru nebo jenom ortézu. S tou se to ale bude léčit dýl a nebudeš moct skoro vůbec chodit," řekla Fur, když se podívala na rentgenový snímek Frisčina kotníku. Frisk se na chvíli zamyslela.

,,Hm... dej mi prosimtě jenom ortézu. Se sádrou bych vypadala jako idiot, heh," uchechtla se Frisk. Sans stál opřený o zeď s rukama založenýma na hrudi a přemýšlel. Fakt je Margaret taková mrcha? Nepřekresloval si jenom pohled na ní?

,,Sansi? Mohl bys mi prosím pomoct?" Trhl hlavou a podíval se na Frisk. Kývl a vzal si ji znova do náručí. ,,Tak se mějte, vy dva. A hodně štěstí!" Fur se na ně usmála a sestřička za nimi zavřela dveře.

Když procházeli chodbou k východu, Frisk se na Sanse podívala. ,,Děje se něco?" zeptala se ho starostlivě. Zavrtěl hlavou. ,,Ne to je v pohodě..." Frisk vycítila, že o tom Sans nechce mluvit, tak se jenom opřela o jeho hruď a nechala se donést až k autu, kde už na ně čekala Tara.

,,Tak co, jedeme?" Oba dva kývli a nasedli na zadní sedadlo. Tara se protáhla a sedla si za volant.
Bez jediného problému nastartovala auto a vyjeli z nemocničního parkoviště.

Po celou dobu mlčeli, jenom Sans si broukal nějakou melodii. Hladil svoji ženu po rameni a Frisk se mu opírala o hruď.

Tara zahla na odbočku, která vedla k parku a musela zpomalit, protože ji z ničehonic začala bolet hlava. Zatnula zuby, ale bylo to ještě horší. Eriku... řiď prosimtě místo mě.. tohle nezvládnu... řekla slabým hlasem. Dobře, hlavně v klidu jo? Erik převzal kontrolu nad Tařiným tělem.

Bolest stále procházela Tařinou hlavou, ale byla o mnoho menší, než když byla její mysl tam, kde má být.
Jsi v pořádku? Zeptal se jí Erik se starostí. Jo, asi jo... Vůbec nevím, co to bylo..

Po chvíli bolest zmizela úplně. Tak co? V pohodě? Asi jo... už si to převezmu... řekla unaveně Tara. Vrátila se do svého těla a pevně stiskla volant. Frisk si všimla, že je Tara v křeči. ,,Taro? Jsi v pořádku?" Tara kývla, ale mlčela a pozorně se věnovala řízení.

Frisk se nejistě podívala na Sanse a ten ji pohled opětoval. Ale potom zavrtěl hlavou.
Povzdechla si a zavrtala se do Sansovy náruče.

Tara si úlevně oddechla, když zaparkovala před parkem a vypnula motor. Unaveně se opřela o sedačku a vydechla přebytečný vzduch. Zvládla jsem to... pomyslela si.

Mezitím Sans pomohl Frisk vylézt z auta. Frisk se opřela o berle a pomalu pajdala. Sans byl blízko ní, kdyby náhodou upadla. Jako pvní si jich všimla Shade, která k nim pomalu přiběhla.

,,No tys to teda vyvedla. Jak dlouho budeš mít ty fofrklacky?" Frisk se malinko usmála. ,,Něco kolem tří týdnů. Jak to tady šlo, když jsme tu nebyli?" zeptala se. Shade se uchechtla. ,,Dalo se to. Chaře se udělalo trošku špatně, tak ji Azzy odvezl dom. Jo a zjistila jsem, že Jake je asi neplodnej, hehe.. Prej se převtělil na vola, heh.."

Sans a Frisk se na sebe podívali s nechápavým pohledem. Pak se otočili na Shade. Všichni tři chytli neuvěřitelný záchvat smíchu. Frisk se přestala smát jako první a musela poplácat Sanse po zádech, protože z nedostatku vzduchu začal jenom sípat.

,,Uuuuuf...Kdybych měl plíce, asi bych, uf, o ně přišel..." Uchechtl se a protřel si oči. ,,Radši se k tomu nebudu vyjadřovat. Jsem ráda, že se tu nic nestalo," Frisk se usmála. Ráda by si přešlápla, ale to bohužel nešlo. ,,Mohli bychom si někam sednout?"