#30

225 18 7
                                    

Howdy!!!
Chtěli jste to rozdělit, tak jsem tu s první částí poslední kapitoly!!
Užijte si to!!

Alex se se zívnutím probudila a stále byli ve vrtulníku. Seděla opřená o Jasona, který klidně spal a ze zadu ji objímal. Lee držel Jess v náručí a oba také spali.

Margaret seděla narovnaná na sedáku s rukama, kolem kterých měla pouta, položenýma v klíně. Alex se otočila na vojáka, který si kontroloval svoji samonabíjecí pistoli Rugera SR22PB, ráže. 22LR.

(Pokud by někdo nevěděl, jak Ruger vypadá 😅😅)

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

(Pokud by někdo nevěděl, jak Ruger vypadá 😅😅)

,,Promiňte, kdy dorazíme na základnu T-22?" Zeptala se. Voják k ní zvedl pohled. ,,Již jsme přeletěli hranice a jsme 40 kilometrů od vojenské základny. Dorazíme tam tak za 30 minut," Alex pokývla jako poděkování a stočila pohled ke svému otci, který stále spal.

Ale potom se zarazila. Všimla si, že se mu nezvedá hrudník. Poplácala ho po tváři a snažila se ho probudit, ale nereagoval.
,,Tati..?" Doktor si všiml jejího pokusu a okamžitě se začal Sansovi věnovat. Ale neměl potřebné věci a znalosti, aby dokázal oživit monstrum.

Alexa zatřásla Leem a Jess. Ti se s trhnutím probudili a zmateně se podívali na Alex, která měla slzy na krajíčku. ,,Pomozte.. Táta se nechce probudit a nedýchá.." Jess rychle vstala a klekla si k ležícímu Sansovi. Natáhla ruku nad jeho hrudník a nechala vyvolat jeho duši.

Všichni se lekli jak je popraskaná. Jess ji nechala zmizet a když chtěla zavrtět hlavou na znamení, že je pozdě. Sansův hrudník se začal pomalu zvedat v rytmu dechu, který se obnovil.

Alexe po tvářích steklo pár slz, které zanechaly mokré cestičky na zaprášených tvářích.
,,Tohle mi už nedělej.." zašeptala a vtiskla mu pusu na čelo, které bylo horké jako rozpálená kamna. Sans něco zamumlal, ale nevzbudil se.

Alexa si povzdechla a doufala, že už budou na místě, aby ho dostala k Alphys. Ta jediná mu může pomoct, protože v nemocnici by byli doktoři na dvě věci. Jen co si to pomyslela, pilot oznámil přistání na vojenské základně T-22.

Vrtulník začal klesat a když se lyže vrtulníku dotkly země, všemi otřásl menší naráz. Voják otevřel dveře a vyskočil ven. Kolem vrtulníku se shromáždilo asi tucet lidí a Alexa si oddechla, že to nebyli novináři.

Sans byl položen na nosítka a na ústa mu byla přitisknuta dýchací maska, na které se srážel jeho teplý dech. Alex vyskočila ven a po ní i ostatní.

Když vycházela Margaret, voják na ní namířil svou zbraň a nespouštěl ji z očí.
Alexa s ostatními šli směrem budova základny. Cestou Jason chytil Alex za ruku a propletl si s ní prsty.

Mírně se usmála a jemně mu ruku stiskla. Když vešli dovnitř s menším úsměvem je přivítal vyšší černošský ministr obrany.

Měl krásné bílé zuby, které svítily na míle daleko a vřelý pohled. Hlavu měl do hladka oholenou. Energickým krokem k nim došel a zasalutoval.

We Save Them... [FINISHED]Kde žijí příběhy. Začni objevovat