My Daddy. ||h.s

Chapter 3. [Channel]

Budík, který mě ráno probudil, byl pro mě vysvobození, za které jsem byla vděčná jako nikdy jindy. Hodina mi začíná zhruba za dvě hodiny, tudíž mi teplá sprcha nijak neuškodí.

Po dlouhé sprše, při které jsem si stihla přetřídit myšlenky, jsem si vybírala můj dnešní outfit, který s jasným přehledem vyhráli černé šaty kousek nad kolena.

Cítila jsem se totálně bez nálady, vůbec ne šťastně jako včera. Dnes to bylo jiné. Bála jsem se, že mi napíše znovu. Že mi napíše, že mě právě sleduje. Bála jsem se, strašně moc.

První hodinu jsem měla historii, ale nedokázala jsem zkrátka vnímat látku tak, jako kterýkoliv jiný den. Nedokázala jsem se soustředit na výklad a tak se jen dívala z okna a snažila se být klidná. Klid mě však v zápětí přešel, když hodina skončila a já mířila na hodinu biologie. Omylem jsem se srazila s nějakým klukem, který se později prokázal jako učitel Styles.

,,Omlouvám se. Si v pořádku?" Zachraptil a pomohl mi udržet ztracenou rovnováhu. Když jsem se konečně udržela ve vodorovné poloze, podívala jsem se do jeho smaragdových očí.

,,A-Ano. Ano jsem." Zašeptala jsem a prostě odešla dřív, než mi stihl říct ještě něco. Stále jsem na něj byla naštvaná za to, že mě a Louise nechával, podle mě, zcela bezdůvodně po škole. Což mi vlastně připomíná, že Louis nepřišel na první hodinu. Do třídy jsem dorazila jako poslední a usadila se na své místo, vedle kterého už seděla má nejlepší kamarádka.

,,Jdu dneska s Louisem na oběd." Usmála se a já mírně nadzvedla své perfektně upravené obočí.

,,Vážně?" Rukou jsem si projela vlasy a podívala se ke dveřím třídy, do které právě vešel badboy školy, Zayn Malik. Měl na sobě černé tričko, černou koženou bundu a černé skinny jeans. Byl krásný, to jsem nikdy nepopírala, ale celkem mě vyděsilo to, že míří k našemu stolu. Vzal židli od stolu před námi a sedl si na ní tak, že měl ruce složené na opěrátku židle a seděl čelem k nám.

,,Ahoj Zayne." Broukla vedle mě Demi okouzleně a já nad tím protočila očima. Věnoval jí jen pohled a pak svou pozornost přesunul ke mě.

,,Dneska pořádám párty, přijdeš?" Věnoval mi jeden z jeho kouzelných úsměvů, ze kterého by se holkám podlamovaly kolena, a já si založila ruce na hrudi.

,,Nepiju." Řekla jsem téměř okamžitě a on se pobaveně zasmál. Nechápala jsem, proč se směje. Demi se vedle mě uculovala a já věděla, že tady je něco špatně.

,,Vymetáš každou mou párty, Channel. Nejsem slepý." Protočil nade mnou očima a já ho opakovala. Ruce jsem měla stále zaležené na hrudi a chvilku formulovala větu, kterou mu odpovím.

,,Když to víš, tak proč si mě přišel pozvat osobně?" Nadzvedla jsem znovu své obočí a všimla si, že už do třídy vchází náš učitel. Zayn se začal pomalu zvedat až ve chvíli, kdy jsem se postavila na pozdrav a naklonil se k mému uchu.

,,Protože potřebuju, abys přišla i tentokrát." Zašeptal mi a nechal mě tam stát bez odpovědi na otázku, na kterou jsem se nestihla zeptat. Demi se na mě zvědavě podívala a já pokroutila očima.

Vůbec jsem nestihla pochopit, že už máme přestávku na oběd a i tentokrát si to zamířila do našeho ateliéru. Vždy tam byl klid, který mě dokázal uklidnit. Usedla jsem znovu na lavičku pod mohutný dub a zavřela oči. Dnešek se prostě nevydařil a já tušila, že ani Zaynova párty nebude nejlepší nápad. I se zavřenýma očima jsem si mohla všimnout, že u mě někdo stojí. Už jen podle té vůně kolínské. Když jsem oči otevřela, můj pohled se setkal s tím Louisovým.

,,Channel." Vydechl tiše a klesl na lavičku vedle mě. Vypadal zničeně, kruhy pod očima a prázdný pohled.

,,Co se děje, Lou?" Zeptala jsem se zmateně a on přesunul pohled před sebe. Zdál se mi smutný, skleslý. Jen jsem ho sledovala a čekala na jeho odpověď.

,,Sestra měla autonehodu. Je v kómatu." Odpověď se mi dostala až po zhruba 3 minutách, kdy se jen díval před sebe.

,,Oh.. Já.. Uh." Zakoktala jsem se, neschopna slova. Přisedla jsem si blíž a okamžitě rukama objala Louise.

,,Pojď dnes večer se mnou. Malikova párty. Odreaguješ se." Zamumlala jsem mu do ramene a on, bohudík, souhlasil. Objímala jsem ho snad celou obědovou přestávku a pak jsme oba zamíříli do třídy.

Nastal večer. S Louisem po boku jsem vcházela do Zaynova domu. Všude hrála hudba, tancovali přiopití lidé, blikala barevná světla. Jeho párty byly v okolí nejlepší a to jen z důvodu, že jeho rodiče vlastnili tu největší vilu ve městě. Bylo to tu neuvěřitelně prostorné.

Do ruky mi někdo vrazil kelímek s alkoholem a já se podívala na Louise, který už obsah svého kelímku pil. Věděla jsem, že se nesmím moc opít, abych hlídala Louise, takže jsem jen pomalu upíjela a Louise přetáhla do obýváku, kde bylo vážně živo. Nestihla jsem ani reagovat na to, že Louis za tu dobu stihl vypít další dva kelímky.

Jeho pohled začal mít tu jiskru a já dopila svůj první kelímek. Můj pohled prolétl po okolí a zastavil se u Zayna, který k nám s úsměvem mířil. Začala jsem litoval toho, že jsem si vzala krátké minišaty, které zvýrazňovaly mé křivky.

,,Channel. Sluší ti to." Zavrněl a podal mi další kelímek s alkoholem. Nejistě jsem se napila, připadalo mi to nahořklé. Louis si vedle mě odkašlal a Zayn se na něj konečně podíval, nadzvedl obočí a pohled vrátil znovu mě.

,,Čau Maliku!" Ozval se chraplavý hlas někde za Zaynovými zády a já zavřela oči. Byl tu. Harry Styles.

,,Čau Stylesi!" Nejspíš si plácly, či něco podobného. Kopla jsem do sebe zbylý obsah kelímku a nechala se Louisem odtáhnou na parket.

Tancovali jsme, dost divoce. Držel mé boky a já se k němu zády tiskla. Kroucení boků asi nebyl nejlepší nápad, protože když mi vzdychl u ouška, cítila jsem jeho erekci. Zakňučela jsem a odtáhla se od jeho těla.

,,Channel." Zašeptal tiše a díval se na mě prosebným pohledem. Byl prostě na mol, zatímco já byla stále jen v náladě.

,,Dej mi pár minut." Zašeptala jsem a vytrhla někomu kelímek z ruky. Kopla jsem do sebe jeho obsah.

Noc je ještě mladá a já zkrátka začínala tušit, že dnešní noc nebude úplně mých představ.