Poplach na letním táboře

4. kapitola- Samé nepřijemné překvapení

‚‚Zlobilky!”

‚‚Ach ne! A to jsem si myslela, že od nich budeme mít pokoj!”

Podívala jsem se na Elišku. Měla pravdu.
Co tu zatraceně dělají! Mrkla jsem se na Leu. Pozorovala nás. Zita se Sárou hrály karty a Veronika, Helina kámoška, seděla na posteli.

Když uviděla Helu, slezla a šla k nám.

‚‚Co tu chceš? Seber ty ubožačky a zmiz odsud.”

Hela vypadala splašeně.
No jistě, Zlobilky tu nejsou ani den a už o nás roznášejí falešné drby. Jak já je nenávidím.

Kývla jsem na Terezu. Pochopila. Raději jsme odešly, aby nedošlo ke zbytečným konfliktům hned první den.

Když jsme odcházely, postřehla jsem Leiin posměsný výraz. Však my ji ještě ukážeme!

V chatce:

‚‚To snad není možné, co tu u všech blech dělají! Myslela jsem, že od nich budeme mít pokoj!”

Tereza byla slyšet snad po celém táboře. Snažily jsme se ji uklidnit, ale marně. Zlobilky udělaly své.

Hela se zvedla a otočila se k nám.

‚‚Nevadí vám když si vyjdu na pochůzku, však určitě chápete.”

Vydechla jsem. Ano, úplně jsem ji chápala. Kývla jsem a než jsem se nadála, byla ta tam.

‚‚Mně se na ni něco nezdá, co takhle ji trošku prohrábnout věci.”
Zarazila jsem se.
‚‚To nemůžeš myslet vážně. Musíme respektovat její soukromí.”

‚‚Ale no tak, vždyť jsme přece kriminalistky. Je to naší poviností.”
Tereza mluvila dál, ale já jsem ji neposlouchala. Najednou se do rozhovoru vložila Eliška.

‚‚Myslím, že Terka má pravdu.”
Nemohla jsem uvěřit vlastním uším.
‚‚No tak fajn, ale nepočítejte se mnou.”
Vyprskla jsem na ně a šla si sednout.

Tereza s Eliškou začali prohledávat Heliny věci. Náhle Eliška vypískla. Lekla jsem se šla se podívat, co se stalo.
V Heliných věcech ležela zbraň. Nemohla jsem tomu uvěřit. V jediném okamžiku jsem Heli přestala věřit.

‚‚Někdo jde!”
Eliška se naježila a schovala zbraň zpátky. Otevřely se dveře a my jsme uskočily, stála tam Hela.
,‚Nevadí vám, že se půjdu osprchovat?”
‚‚Ne, vůbec ne.”
Sledovali jsme jak si Hela bere něco z kufru a pomalu odchází.

‚‚A teď rychlá porada!”
Začala Eliška.
‚‚Víme, že na táboře jsou Zlobilky, které ovlivnily Veroniku, Helinu kámošku. Dále pak jsme našli v Heliných věcech zbraň. Otázka tedy zní: Proč tu Hela má tu věc, chce ji snad použít? A jsou do toho zapletené i Zlobilky?”

Musím uznat, že to řekla do nejmenších detailů.
‚‚Slyšíte? To je poplach! Musíme tam jít!”
Vyšli jsme z chatky a běželi k ohništi.
Co se to tu u všech much děje!