1. kapitola

155 29 10
                                    

,,Esther, můžem s tebou dneska počítat?“
,,Esther, půjdeš dneska k Tylerovi?“
,,Esther, ukážeš se na té dnešní párty?“
,,Esther, pokud tam půjdeš, tak já taky.“

A takhle nějak vypadal celý můj den. Všichni se zajímali jenom o mou účast na Tylerově párty. Nikdo se nezeptal, jak se mám. To nebylo podstatné. A já jim to ani neměla za zlé.

Není moc těžké mít společenský život. Obzvláště, když jste Esther Sanbornová. Blondýna s vlasy do půli pasu, s šedýma očima a růžovými plnými rty. Pro některé nádherná modelka, pro některé pouze namyšlená barbie. A navíc neteř herečky z béčkových filmů. Nesnášela jsem tohle škatulkování. Všichni dělali, jako bych byla něco lepšího než ostatní, jenom kvůli tomu, jak vypadám a čí jsem příbuzná. Ale nestěžovala jsem si, jelikož to zatím vždy hrálo v můj prospěch.

,,Čauky Esther. Už ses rozhodla, jestli půjdeš k Tylerovi na tu párty?“ ozvalo se za mnou.
,,Ahoj Cam. Víš moc dobře, že takové akce nemám moc ráda,“ otočila jsem se na svoji nejlepší kamarádku. Byla skoro jako já. Blondýna, dlouhé vlasy, modré oči, plné rty. Akorát narozdíl ode mě ráda nosila oblečení, které spíše odkrývalo, než zahalovalo.
,,Notak. Budou tam všichni z druhých ročníků. A hromada alkoholu. Nemůžeš si to nechat ujít. Ian má prý vymyšlené nějaké vtípky na nerdy,“ vyjmenovávala postupně všechny věci, které by mě mohly zaujmout.

,,Fajn, na chvíli se tam ukážu,“ povzdychla jsem si.
,,Super!“ vypískla. ,,Tak se tam potkáme. Začíná to v devět.“
,,Jo, uvidíme se tam,“ usmála jsem se a začala v duchu vybírat, co si obleču.

⭐⭐⭐

Zastavila jsem u Tylerova domu. Už z dálky byla vidět blikající světla a když jsem přijela trochu blíže, uslyšela jsem i dunění basů nějaké taneční hudby. Už jsem si myslela, že zase nastartuju a pojedu domů, když v tom mi někdo zaklepal na okýnko.
,,Čauky kočko, tak tys nám tady chyběla!“ zařval nějaký kluk, kterého jsem ani neznala. Což mu zřejmě nevadilo, jelikož očividně byl i pěkně opilý. Fuj.

Po dalších dlouhých minutách jsem se konečně odhodlala vystoupit. Ne, že by se mi do toho nějak zvlášť chtělo. Hromada opilých lidí a na každém druhém kanapi válející se pár, který čeká jenom na to, až budou moct... No, to je snad všem jasné. Ne, to nebyla úplně zábava pro mě.

Nakonec jsem přece jenom vyměkla, aby se neřeklo. Nemůžu si dovolit neukázat se na snad největší párty roku.
,,Esther, co bys chtěla namíchat? Máme, pivo, vodku, rum, stačí si vybrat!“ ozvalo se z míst, kde jsem tušila provizorní bar. Býval tam každý rok.
,,Jenom colu. Díky Byrone,“ usmála jsem se na střapatého hnědovlasého kluka. Stejně jako poloha baru, ani barman se neměnil.
,,Vážně nic ostřejšího?“ upřel na mě své hnědé oči ve zkoumavém pohledu.
,,Ne, zatím chci zůstat čistá. Ale později to nejspíš budu potřebovat,“ zasmála jsem se a mrkla na něj.
,,Jasně, tak pak víš, kde mě najdeš,“ mrkl na mě nazpátek a podal mi plastový kelímek s colou.
,,Díky, určitě se pak zastavím,“ zavolala jsem na něj, ale to už mě dav těl vlnících se v různých rádoby tanečních kreacích unášel někam do hloubi domu.

,,Ahoj Esther, bavíš se?“ objevil se najednou vedle mě blonďatý kluk se zelenýma očima.
,,Nazdar Iane,“ otočila jsem se na něj, ,,zatím je tu docela nuda.“
,,Tak to se těš, až uvidíš, co jsem nachystal! Bude to pecka! Věř mi, šprti dnes večer dostanou hezky zabrat,“ ukázal mi jeden ze svých oslňujících úsměvů. Bohužel, na mě moc nepůsobil. A navíc jsem právě dostala úžasný nápad.
,,Jo, něco jsem o tom slyšela. Vlastně jsem tě chtěla požádat, abys je nechal dneska na pokoji. Přece jenom, všichni se dobře baví, tak proč jim to kazit?“

,,Snad ti jich není líto,“ ušklíbl se.
,,Ne, samozřejmě, že ne.“ Ano, je mi jich líto protože oni si tuhle nálepku nevybrali. ,,Ale srandu si z nich přece můžeš udělat kdykoliv a já bych byla dneska radši, kdyby ses věnoval mně,“ vytvořila jsem na rtech rádoby svůdný úsměv, ,,nebo ti snad jsou přednější než já?“
,,Ale Esther, zlatíčko, samozřejmě, že ne. Na tebe si najdu čas kdykoliv. Počkej tady na mě, zajdu za Mikem a Bobbym, aby to dneska odpískali, a hned jsem zpátky.“
Uff. To by bylo. Teď jenom přežít večer v jeho společnosti a můžu si zatleskat.

CizinkaKde žijí příběhy. Začni objevovat