Cizinka

4. kapitola

Přišel čas jít domů a ukázat se Kai. Tohle je teď má nová tvář. Nemůžu se před ní schovávat věčně.

Bála jsem se toho. Přece jenom, vypadala jsem úplně jinak a Kai byla ještě docela malá na to, aby chápala, co se stalo.

Z hluboka jsem se nadechla a udělala pár kroků směrem ke dveřím do obýváku. Taťka se na mě povzbudivě podíval a lehce mi stiskl rameno na znamení podpory. Věděl, že to pro mě není lehké, pro nikoho by nebylo. Poděkovala jsem mu lehkým úsměvem a vstoupila dovnitř.

Kai s mamkou seděly na krémové sedačce zády ke mně a o něčem si povídaly. Byl to krásný pohled, stejný jako vždycky. Bohužel, o mně se to stejné říct nedalo.

,,Mami, a kdy přijde Thea?“ zeptala se Kai a já se pro sebe musela usmát. Pro malou Kai bylo příliš těžké vyslovit Esther, tak si to zkrátila na Ther, z čehož se postupně vyvinulo Thea.

,,Tady jsem,“ řekla jsem tiše a hlas se mi zatřásl.
,,Ty nejsi Thea,“ zavrtěla hlavičkou odmítavě Kai, ,,nevypadáš jako ona.“ Očividně měla naprosto jasno.
,,Kailo, vždyť jsem ti to vysvětlovala,“ zasáhla mamka. ,,Esther byla moc nemocná, tak ji doktoři museli operovat. Proto vypadá jinak.“

,,Ale tohle není Esther,“ trvala na svém Kai. Mamka se na mě smutně podívala. Očividně už nevěděla, co by mohlo mou malou sestřičku přesvědčit, že jsem to opravdu já.
,,Dvě stě dvacet šest pírek,“ zašeptala jsem a sledovala, jak se Kai údivem rozšířily oči. ,,Dvě stě dvacet šest pírek,“ zopakovala jsem o něco hlasitěji.

Pokud ji nepřesvědčí tohle, tak už asi nic. Věděly jsme to pouze my dvě. Ani rodiče ne. Z kolika pírek se skládá její labutí kostým. Kostým na představení, které jsem zmeškala.

Kai vypadala, že váhá. Mamka k ní ještě něco promlouvala. Bohužel příliš potichu na to, abych slyšela, co to šeptá.
,,Theo?“ zeptala se Kai a opatrně popošla pár kroků směrem ke mně.
,,Ano, beruško, jsem to já,“ usmála jsem se na ni a tiše prosila všechno, v co jsem kdy věřila, abychom si k sobě našly cestu. Aby to aspoň trochu bylo jako dřív.

,,Theo!“ vypískla najednou Kai a vrhla se mi do náruče.
Cítila jsem u sebe její drobné tělíčko, tiskla jsem ji v objetí, jako bych ji už nikdy neměla pustit a na moment si dovolila doufat, že všechno bude zase jak má být.

⭐⭐⭐

Dívala jsem se na sebe do zrcadla a pročesávala prsty to, co mi zbylo z vlasů. Kdysi dlouhé blond kadeře, sahající mi do půli zad, se změnily na pár chomáčů sotva po ramena. Nejvyšší čas zavolat kadeřnici.

,,Šmankote, Esther! Co jsi to prováděla?“ přivítala mě Camille hned ve dveřích. ,,To je pohroma! Taková škoda!“ vykřikovala přes celý, naštěstí prázdný, salón. Bylo to úžasné sem opět zavítat. Tato středně velká, na světle fialovo natřená místnost byla jako můj druhý domov. Milovala jsem to tu.

,,Věř mi, Cam, že jsem si tohle nevybrala,“ ušklíbla jsem se.
,,Já vím. Je mi to moc líto,“ uklidnila se najednou a vrhla po mně soucitný pohled. ,,Ale musím říct, že jsi opravdu krásná. Nevěřila bych tomu, že to jde, ale snad ještě krásnější, než předtím,“ zasmála se.
,,Děkuju,“ věnovala jsem jí drobný úsměv. Cam mi vždycky dovedla zlepšit náladu.

,,Hádám, že si dneska jdeš pro pořádnou změnu, nemám pravdu?“ zeptala se mě. Jenom jsem přikývla. ,,A co by sis tak představovala?“
,,To nechám na tobě.“

,,Hmmm, moment, zamyslím se. Pořád stejně nádherné šedé oči, trošičku červenější rty... Myslím, že blond odzvonilo. Co třeba červená? Ne, ne, ne. To chce něco tmavšího. Černou? No fuj. Kaštanovou? To už je dávno z módy. Co třeba modrou? To se mi k tobě nehodí. A růžovou? Moc kýčovité. A co třeba šedivou? Ta je letošním hitem. Ne, vypadala bys jako stařenka. Já ti nevím,“ štěbetala si pro sebe a postupně mi přikládala prameny ze vzorkovníku k hlavě.

Sledovala jsem ji, jak pobíhá po salónu a přemýšlí, co by mi na hlavě mohla vykouzlit. Kolikrát mě přesvědčovala, abych vyzkoušela něco nového! Vždycky mi barvitě popisovala, co všechno s mými vlasy provede. A teď najednou nevěděla, co dřív. Alespoň to se nezměnilo. A já doufala, že se ani nezmění.

,,Mám to!“ vykřikla najednou. ,,Světle hnědá s nádechem do zrzava! Ne příliš rapidní, ale pořád celkem velká změna.“