12. Večeře

10 1 0
                                    

,,Tak ti teda děkuji moc za odvoz" usmála jsem se na Brada, když jsem vylezla z jeho auto před školou.

,,Vždy k tvým službám květinko" usmál se na mě a pak odešel do školy.

,,Květinko??" Řekla jsem si pro sebe. Na to se budu muset ještě zeptat. Proběhlo mi myslí.

Někdo mi zakryl oči a Já leknutí nadskočila. Ruce jsem chytla, ale nesundala z mých očí. Podle vůně jsem poznala o koho jde. ,,Kdo to je?" Ale trošičku bychom si mohli zahrát.

,,Hádej"

,,Jace?"

,,Ne"

,,Taťka?"

,,Ne"

,,Em?"

,,Jako vážně??"

,,Tak Justin Bieber!!"

,,Ha,ha,ha...ty víš kdo jsem" odkryl mi se s smíchem oči a otočil si mě k sobě čelem.

,,Ahoj Krásko" a zdlouhavě mě políbil.

,,Ahoj Chrisi" dala jsem mu pusu na nos a radši ho se smíchem za ruku táhla do školy.

Škola ubíhala jak jinak než pomalu. A to jsem si myslela, že alespoň jednou to o něčem bude a nebude to tak nudné. No to jsem ale netušila, že píšeme velký test z Ekonomiky a z Angličtiny a další dva malý ani nevím z čeho. No ,už aby byli prázdniny. Pozitivní ale bylo, že z důvodu absence učitele na Hudební výchovu nám odpadla hudebka , takže jsme nemuseli zpívat tu písničku. A Já byla vážně ráda, protože jsme ji s Fredem moc neuměli.

Po škole jsem měla před školou sraz s Chrisem. Měli jsme jít do obchoďáku na oběd, protože bylo dneska ve škole k jídlu něco vážně zvláštního. No možná se to ani nedá nazývat jídlo.

Když jsem vyšla ze školy, Chris tam už čekal, tak jsem se k němu vydala. Když jsem k němu přišla, tak jsem ho hned políbila. Jakmile jsem se od něj odtáhla, tak jsme se pozdravili a vyšli.

,,Dneska jsi tu autem?" Zeptala jsem se ho, protože mě sem přivezl Brad.

,,Ne, dneska ne" zamračila jsem se na něho, protože jsem to nechápala. Potom ale kývl hlavou určitým směrem, Já se otočila a málem dostala infarkt.

,,Tak na tomhle v životě nepojedu" řekla jsem mu a na každé slovo dala důraz.

,,No budeš muset, protože jak už jsem tě stihl poznat, tak nechceš jít pěšky" povýšenecky se na mě usmál. Měla jsem chuť ho za to zabít.

,,Fajn" vzala jsem si helmu, kterou mi podal a nasedla za něj na motorku. Pak mi to ale došlo.

,,Kde si vzal tu druhou helmu?"

,,Vždycky ji se pro případ vozím"

,,Aha" zamumlala jsem. Chytila jsem se ho kolem pasu a přitiskla se k němu trochu víc, protože jsem se doopravdy bála.

,,Lásko, v klidu, pojedu podle předpisů, takže se mě nemusíš držet tak pevně, protože mě jinak udusíš" když mi to došlo, tak jsem se cítila trapně a odtáhla se.

,,Promiň" řekla jsem rychle.

,,To nic" ještě se otočil a dal mi pusu na tvář a pak už se rozjel ze školního pozemku do obchoďáku. Já se pro sebe musela usmát, i kvůli tomu, že bylo celkem vtipný sledovat ty pohledy lidi ze školy, když jsme odjížděli.

---

Domů jsem přišla někdy okolo osmé hodiny, protože mě Chris nechtěl pustit, že to prý beze mě do rána nevydrží, tak jsem mu musela slíbit, že si večer zavoláme a že mě ráno vyzvedne.

Přišla jsem do kuchyně, kde to nádherně vonělo. ,,Copak to tu tak krásně voní?" Zeptala jsem se když jsem uviděla Marisu stát u plotny a něco kuchtit. ,,A kde je táta?" Bylo mi divný, že tu ještě není, protože vždy chodí z práce domů kolem páté hodiny.

,,Francouzské brambory, tvé oblíbené" mrkla na mě. ,,A táta se zdržel v práci, jelikož má prý spoustu práce s tím novými chlapcem...jak se jmenuje?" ,,Brad" ,,Jo s tím" usmála se na mě.

,, No a co se stalo, že jdeš tak pozdě?? To ten tvůj chlapec??" Škádlila mě...zase...že jí to pořád baví...pomyslela jsem si.

,,No ano" usmála jsem se a kousla se do rtu, jelikož jsem si vzpomněla na ty jeho dokonalé rty a prostě obecně na něho.

,,A jak že se jmenuje?"

,,Christopher"

,,Pěkné jméno, pozvi ho na večeři" mrkla na mě.

,,Uvidíme" Zasmála jsem se.

,,Jsem doma" Ozvalo se za předsíně. Taťka došel k nám a nejdřív políbil Mari na rty a pak mě do vlasů. ,,O čem je řeč?" Zeptal se.

,,O tom novém klukovi ve studiu, nemohli jsme si vzpomenout jak se jmenuje" vyhrkla jsem rychle. Podívala jsem se na Marisu, která se snažila nesmát. No nedivím se jí, Já k tomu taky neměla daleko.

,,Líbí se ti?" zeptal se mě táta.

,,Tati!!" Podívala jsem se na něj zamračeně.

,,No tak pojďte jíst" zvolala Mari. Tak jsme se šli s taťkou usadit ke stolu.

Musím uznat že se jí fakt povedly. ,,Je to vynikající" pochválila jsem ji to.

,,Děkuji" usmála se na mě.

,,Rose, musíme ti něco říct" řekl z ničeho nic táta. Zvedla jsem hlavu od jídla a pobídla ho ať mluví dál. ,,Já a Marisa se budeme brát" zaskočilo mi sousto. Když jsem to konečně spolkla, tak jsem na ně koukala s otevřenou pusou. ,,Ty nemáš radost zlato?" zeptal se taťka překvapeně.

,,Samozřejmě že mám a obrovskou" vykřikla jsem a šla je obejmout. Potom jsme to někdy do jedenácti oslavovali, ale pak mě poslali spát. Když jsem přišla do pokoje, tak jsem si dala rychlou sprchu, převlékla se do pyžama a lehla si do postele. Chvilku jsem si ještě volala s Chrisem, někdy do jedné do rána. Pak jsem ale už byla unavená tak jsem jen nastavila budíka a propadla do ríše snů.

----------------------------------------------

A máme tu další kapitolu, dneska zase trochu kratší, tak snad nevadí. Omlouvám se, že jsem dlouho nevydala kapitolu, ale nebyl čas, ale teď jsem dostala chuť psát, tak snad by mohli kapitoli vycházet častěji.

U příští kapitoli, ahoooooj

Rose^^

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jan 14, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Moje Poslední Naděje  [Pozastaveno+úprava]Kde žijí příběhy. Začni objevovat