Deník zasněné Nelči

Velikonoční prázdniny- část 1.

V týdnu se nic moc nestalo... Ano, byly tam ty situace ... Jedou jsme akhle se Zuzkou vycházeli ze šatny za roh kde si žáci dávají, teda spíš házejí aktovky byla tam i jeho...,,Zuzko, pohni si prosím, on, on je tady." zaskřípala jsem nervózě zuby.

Jela jsem Regiojet autobusem buďto jsem si četla, nebo se dívala z těžkým břichem z okna a nebo jsem se dívala kolik je hodin. Za chvíli jsme projížděli nad docela dost velkou dopravní zácpou. A o dvacet minut později nás ztihla asi třicetiminutová dopravní zácpa, než jsme se dostali na konečnou v Brně.

Když jsem se potkala  s tetou rázem jak na povel jsme se začali bavit a smát.

Když jsme se přes ještě jednu malou zastávku u tety v práci jeli do Lídlu a já pořád žvanila, až jsem měla pocit, že je to otravné, přestala jsem.

Když jsme dojeli...

Já- A teto, ty si nezapínáš rádio?

Teta- Ne. Teď jsem měla zapnutou tebe. A usmála se.

Já jsem se za sebe styděla, ale nějak jsem to neřešila a trochu nervózně jsem se usmála.

Když jsme dojeli, byla jsem opravdu hodně nervózní na Liliinu a Jakubovu reakci. Byl to bratranec a sestřenka. Lili byla nesmírně ráda, že jsem přijela. Protože jsem prý její nejlepší sestřenka. A tak jsem si užívala její společnost.

Jakuba jsem uviděla až večer, kdy jsem dojídala večeři u stolu a teta konečně dala na Lili a zavolala nahoru na Jakuba.
Ten jen slezl dolů a nevšímal si mě.

Jindy by mi to nevadilo, ale teď jako na povel _ z něj začala utahovat...

Teta- Proč jsi byl celý den nahoře a já o tobě nic nevím?? A proč jsi alespoň nepřivítal Barču? Tak ji pozdav alespoň teď, ne??

Jakub- Zdar. Odvětil nepřitomě, otočený ke mně zády.

Tohle tetě už asi stačilo, ale ještě do Jakuba chvíli něco hustila, samozřejmě se u toho i smála.

Poté jsme se hádali o tom...,,Co si pustíme?!, nebo ,,Lil, kde máš tu flešku?! Říkal Jakub...aj.

Nakonec zvítězil Kapitán Amerika.

Když jsme se dokoukali a prostřídali v koupelně, uklidili jsme se s Lili
do postele, kde jsme si ještě chvíli povídali...

Když jsme konečně šli spát nařídila jsem si tichého budíka, tak aby mě probudil, ale aby neprobudil všechny v domě.

Poté jsme šli už rovnou spát a jelikož mám nad sebou okno ještě pěknou chvíli jsem se na něj dívala a na střídačku jsme se ještě pořád vrtěli v hledání pózy ve které budeme spát.

Dobrou noc.

                                    
                           Dobrou.

To byla slova, která jsme si naposledy řekly, před vstupem do říše snů.

Zdál se mi opravdu podivný sen, myslím, že i dost strašidelný, ale jeho hlavní děj už si nepamatuji...

Postavy...

Tohle je Lili opravdu hodně miluje kočky😺 a píše romány. Je hodná, štíhlá a menší postavy. Je někdy moc zbrklá, ale je s ní velká sranda, žije  na vesnici. Má bratra a oba rodiče. Je jí 12 let. Ráda hraje volejbal. (média) 

A tohle je můj bratranec Jakub. Je mu 16 let. Je odtažitý a nemá rád návštěvy. Jsem zvyklá na jeho krátké vlasy, ale když mu narostla ofina , začal si ji dávat na stranu. Každou chvíli si ji projede prsty. Začala jsem se mu trochu smát, úplně se změnil. Jezdí na kole a chodí běhat. (Média)
Teta a strejda- jsou hodní, vždy optimistyčtí (nevím jestli to mám dobře) mám je ráda. (média)

Slibuji, že se budu snažit více rozepsat.
Barča:D