SEBEVRAH ✔

3.

Už jsem stála oběma nohama na pevné zemi mého pokoje a zavírala jsem okno, ale vtu se mi do pokoje přiřítila ta samá sousedka, která po mě křičela ať slezu ze střechy...

,,Co si osobě myslíš?!! Lézt takhle na střechu!"

,,Běžte odsud!!! Tady nemáte co dělat!"

,,Já tu můžu dělat co chci!!!"

,,No to teda nemůžete! Běžte odsud pryč nebo na vás zavolám policii za neoprávněné vniknutí do cizího domu!"

,,To určitě, ty..."

,,A laskavě se o mě už nikdy nestarejte! Já nejsem nějakej ten váš čokl, aby jste si mě mohla dovolit hlídat!"

,,Taková drzost!!!"

,,A co jako?! Vy nemáte v našem domě co dělat, nemáte se o mě co starat a kolikrát vám mám říkat ať vypadnete?! Tohle je soukromý pozemek!"

,,Co si to dovoluješ!!!"

Od velmi rozzlobené sousedky mi přiletěla facka.

,,A co vy si to tady dovolujete na mě vůbec sahat? Já vás mám dost! Volám policii!..."

Tak bych to bývala řekla, kdybych se nebála reakce té sousedky a kdyby mě vůbec pustila ke slovu... Což se vůbec nestalo.

Vlastně všechno to probíhalo takhle, až na mé odpovědi. Sousedka mi dala dokonce i tu facku a já jsem opravdu řekla, že na ni zavolám policii.

Tak jsem se tedy otočila pro telefon a jelikož tam bylo i zrcadlo, mohla jsem se podívat, jestli mám nějaké poškození od té její facky a na mé ,,štěstí" mám.

Otáčím se zpět, ale naše ,,hrdinská" sousedka prchá z našeho domu... Tak dobrá, pokud se to bude opakovat, zavolám je, ale teď to nechám být.