Byla tmavá noc a hvězdy svítili tak jasně...
Bylo velmi nepravděpodobné, že by mě momentálně někdo sledoval z nějakého domu nebo už jen bylo velmi nepravděpodobné, že by se někdo vzbudil z členů mé rodiny
a šel za mnou, ale i to se stává.
Seděla jsem na kraji naší střechy a pozorovala jsem ta malá světélka známá pod názvem hvězdy.
Bylo to krásné, úžasné, DOKONALÉ!
Bylo to jediné místo, kde jsem si připadala svá, kde jsem se konečně necítila jako tělo bez duše a místo, kde jsem se mohla "dotknout" hvězdného nebe.
Tudíž jsem si tam pohodlně seděla.
ČTEŠ
SEBEVRAH ✔
Teen Fiction"A přece jen to byla sebevražda!" Řekl desetiletý André... ∆ V jedné z kapitol se vyskytují nadávky = sprostá mluva ∆
