TEN den
Vylezla nahoru. Foukal mírný vítr, ale bylo nádherně. Sedla si na louku a pozorovala chvíli svět.
Teď mohla. Teď tu nebyl, aby ji hlídal.
Vzala si papír a tužku. Něco psala. Potom to zabalila do obálky a přitiskla si to k srdci.
Něco zašeptala a vydala se k mostu.
Obálku položila ke stromu u mostu. Jednou rukou se chytila zábradlí mostu, druhou rukou se chytila. Jedna noha. Druhá.
Usmívala se od ucha k uchu. Zavřela oči.
První krok. Druhý krok. Třetí krok.
Něco praská. Ona však pokračuje v cestě.
Křup.
Provazy se přetrhly.
Most padá dolů.
A ona se jen tiše usmívá a šeptá „sbohem."
ČTEŠ
Bridge✔
Short StoryNavenek se pořád smála. Navenek byla šťastná. Navenek. Ale nikdo nevěděl, co cítí. Nikdo neznal její duši. Ani on. [short story]